Rozhodnutí, že zemědělci nebudou muset vytvářet plochy pro přírodu v rámci zemědělských dotací, vzbuzuje oprávněné obavy. V době, kdy čelíme rekordní erozi půdy a neustálému snižování biodiverzity, je takový krok nejen nepochopitelný, ale také nebezpečný pro budoucnost naší krajiny a potravinového systému.
Detaily si můžete přečíst v tiskové zprávě, kterou vydalo Hnutí duha.
Proč jsou plochy pro přírodu důležité?
Plochy jako remízky, biopásy či mokřady plní klíčové ekologické funkce:
• Zadržují vodu v krajině: Pomáhají zmírnit sucho a povodně, které jsou stále častější v důsledku klimatické změny.
• Zvyšují biodiverzitu: Poskytují útočiště opylovačům a dalším živočichům, kteří jsou nezbytní pro zdravé ekosystémy.
• Bojují proti erozi půdy: Stabilizují půdu a chrání ji před odplavováním živin.
Bez těchto opatření se krajina stává méně odolnou vůči změnám klimatu a degradace půdy se dále prohlubuje.
Jaká je současná situace?
Česká republika již nyní patří mezi země s nejvyšší mírou půdní eroze v EU. Odhaduje se, že ročně přicházíme o 21 milionů tun ornice. Přitom právě půda je základním pilířem naší potravinové soběstačnosti.
Snížení povinnosti vytvářet přírodní plochy zcela odporuje zásadám udržitelného zemědělství, které je klíčem k ochraně půdy i biodiverzity. Namísto podpory regenerativních praktik se otevírá cesta k intenzivnímu zemědělství bez ohledu na dlouhodobé důsledky.
Jak dál? Role udržitelného zemědělství
Změny v zemědělské politice jsou krokem zpět. Asociace AMPI dlouhodobě podporuje přístupy, které kombinují produkci potravin s péčí o přírodu a krajinu. Regenerativní a syntropické zemědělství jsou příklady, jak lze skloubit produkci s ochranou půdy i biodiverzity.
Obrázek jsme převzali z příspěvku Hnutí Duha.