„Budoucnost“ nelze „předpovědět“, protože „budoucnost“ neexistuje.
Jakákoli užitečná představa o budoucnosti by se měla zdát směšná.
Tyto dvě často citované věty z textu Jima Datora o studiích budoucností vědce provokují. Věda má k dispozici užitečné nástroje k předvídání budoucnosti, obvykle extrapolací ze současného stavu: budeme-li pokračovat touto cestou, pravděpodobně se stane toto. Při přemýšlení o současném potravinovém systému (a mnoha dalších otázkách) tento přístup rychle vede k chmurnému obrazu: jdeme špatným směrem a zjevně musíme změnit kurz. Jak přesně by se to mělo stát? To je obtížnější otázka. Často je mnohem snazší rozpoznat, které části současného nastavení brání změně.
Studia budoucností navrhují jiný přístup: namísto uvažování o nejpravděpodobnějších vyústěních současnosti vybízejí k přemýšlení o žádoucí budoucnosti. Představy preferovaných budoucností – ať už realistických, nebo ne – nám mohou pomoci přemýšlet mimo rámec současného stavu. Jejich prostřednictvím si můžeme ověřit, kam chceme směřovat, a odkrýt kreativní způsoby, jak se tam dostat. Studia budoucností jsou spojena s řadou metodických přístupů, které mohou pracovat s žádoucími, možnými a pravděpodobnými výsledky. Ve spojení se strategickým plánováním a tvorbou politik mohou tyto nástroje skutečně pomoci při vizualizaci a realizaci změn. Tento způsob práce zapadá do tradice angažovaného výzkumu na Katedře sociologie venkova (Rural Sociology Group) Wageningen University a různé metody orientované na budoucnost byly použity v minulých i současných projektech katedry, jako je TRANSMANGO nebo CULTIVATE.
Jako nováček v této vzrušující oblasti jsem měla možnost seznámit se s metodami tvorby vizí na semináři, který jsem pořádala v rámci festivalu Mrkev v zimě vol 3 společně s Asociací místních potravinových iniciativ (AMPI). AMPI propojuje aktéry alternativního potravinového hnutí v Česku: lidi zapojené do komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), městské farmáře, iniciátory nákupních skupin a komunitních obchodů a další zájemce o lepší potravinový systém. Drobné zemědělství a alternativní potravinové sítě nemají v zemi s největší průměrnou velikostí farem v EU a mocnými agrobyznysy provázanými s politickou reprezentací snadný život. Networkingové akce pořádané AMPI jsou důležitým prostorem, kde se lidé mohou spojit, sdílet své strasti a inspirace a vzájemně se podporovat prostřednictvím nových partnerství.
Pořádat v tomto prostředí tvůrčí workshop bylo napínavým experimentem. Mým cílem bylo vyzkoušet metodu budoucí imaginace – jakousi řízenou meditaci s tvůrčí složkou – aniž by byla spojena s nějakým výsledkem ve smyslu plánování nebo strategie. V rámci cvičení jsem požádala účastníky a účastnice, aby si představili, jak by vypadal ideální potravinový systém v roce 2050. Pozvala jsem je, aby se oprostili od racionálního uvažování a místo toho zapojili svou představivost a smysly. Dále se pustili do tvůrčího úkolu: Kdyby existovala kouzelná bytost, která by nám pomohla tento ideální potravinový systém uskutečnit, jak by vypadala? Jaké zvláštní schopnosti by měla? Co by dělala?
V malých skupinkách se účastníci a účastnice podělili o své vize a společně kreslili své magické bytosti. Kromě vyzkoušení metody bylo mým cílem vyvolat konverzaci a vnést lehkost a zábavu do prostředí, kde diskuse může snadno vést k frustraci a vyhroceným debatám. Kromě toho jsem byla samozřejmě zvědavá, jaké vize se objeví a jaké schopnosti a hodnoty „kouzelní tvorové“ odhalí.
Jako první pokus byla aktivita velmi úspěšná. Účastníci si užili vytváření vizí a možnost introspektivně snít, a projevili bohatou představivost a kreativitu. Zaměstnankyně neziskové environmentální organizace třeba popsala malé skřítky, kteří vylezájí z úkrytů v přírodě a neúnavně pracují na lepší potravinové budoucnosti. Farmář z KPZ se podělil o svou vizi zemětvora, který ve skutečnosti žije v každém z nás a je třeba ho probudit. Iniciátorka komunitního obchodu s potravinami popsala bytost, která by vstoupila do našich hlav a pomohla nám zapomenout na předešlé nesnáze. V mnoha vizích budoucnosti se objevovaly vzpomínky na prázdniny strávené na venkově a představy o soběstačnosti, ale také futuristická solarpunková města. Sdílené příběhy napověděly, jak si lidé v českém alternativním potravinovém hnutí představují transformaci potravinového systému.
Kromě toho mě potěšilo, že lidé byli otevřeni kreativním metodám. Průkopnictví jiného potravinového systému je tvrdá práce, bála jsem se proto, že moje snové cvičení bude působit naivně – také proto, že jsem vystoupila z obvyklých představ o vědecké práci. Některé z přítomných workshop neoslovil, ale ti, kteří se zapojili, ocelenili možnost dělat něco neobvyklého a odpočinového, a taky záminku k rozhovorům. Jsem vděčná za možnost si něco takového vyzkoušet a těším se na další experimentování.
Napsala Lucie Sovová a v anglickém originálu je článek dostupný na webu WUR – Dreaming of the food system of the future.
Video záznam vstupu Lucie Sovové na Festivalu Mrkev v zimě 3 – TUDY. Video záznamy z dalších přednášek k vidění TUDY.
Foto: Martin Matěj
———————————————————————————————————————-
Festival Mrkev v zimě vol. 3 se konal jako součást aktivit Živého regionu, který je podpořen v rámci projektu: „Zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině: Pilotní aplikace výzkumu“ a financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021 program CZ-ENVIRONMENT. Řešitelé projektu: Řešitelé projektu: Hnutí DUHA, Masarykova univerzita, Ekotoxa, Impact Hub, Impact Hub Agder (Norsko), Asociace místních potravinových iniciativ.
Festival finančně podpořila také Rural Sociology Group, Wageningen University.
