V úterý 7. února jsme vydali tiskovou zprávu poukazující na rostoucí význam lokálních potravinových systémů -konkrétně komunitou podporovaného zemědělství – v souvislosti s dočasnou izolací států pod vlivem koronavirové epidemie. Níže zveřejňujeme celé její znění. (Zpráva byla současně zveřejněna mezi komentáři na Ekolist.cz.)
Pandemie koronaviru uzavřela hranice národních států a odkryla tak mimo jiné zranitelnost současného nastavení globální potravinové politiky. Pokud by měl tento výjimečný stav trvat déle než několik měsíců, může být řadu lidí obtížné dostat se k celé řadě potravin, či je vůbec vypěstovat. Být v této situaci co nejméně závislý na mainstreamových distribučních kanálech jídla může být pro spotřebitele, ale i zemědělce více než prozíravé. Komunitou podporované zemědělství – systém založený na přímém vztahu mezi zemědělci a spotřebiteli – je jedním z řešení a právě proto nyní zaznamenává ve světě nevídaný boom.
Podle URGENCI – mezinárodní sítě komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) – hlásí tento rok téměř všechny členské organizace ohromný zájem ze strany spotřebitelů i zemědělců vyvolaný právě koronavirovou situací.
V Číně jsou drobní zemědělci zapojení do tohoto systému už řadu týdnů totálně přehlceni a nestíhají naplňovat poptávku po svých výpěstcích a produktech. Podobně jsou na tom podle zpráv některé komunity v USA či ve Velké Británii. „KPZky jsou dnes pro řadu lidí na této planetě jednou z mála cest, jak se dostat k čerstvým a zdravotně bezpečným potravinám. Oproti klasickým obchodním řetězcům totiž produkty KPZ projdou nesrovnatelně méně rukama – od zemědělce jdou přímo ke spotřebiteli bez prostředníků. Zároveň se zde platí předem bankovním převodem, takže odpadá jakékoli přímé (dnes riskantní) placení z ruky do ruky. Aspekt zdraví dnes lidé vnímají palčivěji než kdy jindy. Takže i to, že jsou potraviny z KPZ vypěstovány převážně v ekologickém režimu, tudíž bez chemických reziduí, přispívá k tomu, že je o tento alternativní potravinový systém takový zájem,“ říká Jocelyn Parot, generální tajemník URGENCI.
Na rozdíl od velkých zemědělských producentů, kteří ve velkém využívají množství levných námezdních dělníků ze zahraničí, je drobní farmáři a pěstitelské komunity zapojené do systému KPZ nepotřebují, takže je nikterak neomezuje ani současné uzavření hranic, byť pomoc na poli je žádoucí za každé situace.
V České republice existuje aktuálně kolem 40ti těchto komunit spotřebitelů napojených přímo na lokální ekologicky hospodařící zemědělce. Střešní organizace, která se stará o rozvoj sítě těchto komunit u nás se jmenuje AMPI (Asociace místních potravinových iniciativ). „Komunitou podporované zemědělství (KPZ) není jen běžný bedýnkový systém. KPZky jsou založené na přímém a dlouhodobém partnerství mezi zemědělcem a spotřebitelem (“podílníkem”). Zásadní je tady vzájemná důvěra, komunikace a podpora,“ vysvětluje Šárka Krčílková z AMPI, hlavní osoba starající se u nás o rozvoj sítě KPZ a koordinátorka pražské KPZ CooLand.
Jak v praxi taková KPZka funguje a jak se do ní může člověk zapojit? „V praxi to může vypadat tak, že se skupina odběratelů spojí s lokálním ekologicky hospodařícím zemědělcem, domluví se společně na ceně i dalších podmínkách a on jim pak celou sezónu pravidelně dodává to, co vyprodukoval. Nebo si skupina lidí se zahradníkem pronajmou pole a začnou na něm společně hospodařit. Podílníci jsou ochotni zaplatit zemědělci předem a sdílet s ním i případné riziko neúrody,“ vysvětluje Krčílková. Připojit se jako nový podílník do většiny z nich je možné před začátkem sezony, zpravidla během dubna. Seznam stávajících KPZ včetně kontaktů na jejich koordinátory je k dispozici na stránkách kpzinfo.cz.
Autor: Iva Nevečeřalová, AMPI