V lednu jsme organizovali v Brně třetí ročník festivalu spolupráce mezi zemědělci a spotřebiteli – Mrkev v zimě. Sdílíme video záznamy prezentací hostů a vy si můžete osvěžit, připomenout nebo se i dozvědět, co letos rezonovalo v brněnském Impact HUB. Celým dnem se prolínala témata související s produkcí, distribucí a spotřebou lokálního a šetrně vypěstovaného jídla, lokální ekonomiky, zdravé krajiny a spolupráce s důvěrou.
Kdo se představil na festivalu
Model lokálního odbytu ve funkčním území
Eliška Vozníková představila v rámci festivalu aktivity Hnutí DUHA v projektu Živý region, který je zaměřen na podporu biodiverzity v krajině, rozvoje ekozemědělství a krátkých odbytových řetězců. Poslechněte si, co se ve vznikajícím bioregionu doposud vyzkoušelo, zmapovalo, zažilo a rozběhlo.
Nela Vičanová z ostravského Impact HUB pomáhá mimo jiné rozvíjet podnikatelské aktivity účastníkům zapojeným do projektu Živý region Podbrněnsko. Nela sdílela, jak Impact HUB navazuje na aktivity z Tišnovska a proč je důležité přizvat do tvorby bioregionu široké spektrum stakeholderů i konzultantů.
„I ekolgické ekonomky jsou rády, když něco roste, ale asi by nemělo růst úplně vše a úplně pořád.“ , říká Eva Fraňková z Katedry environmentálních studií MUNI. Eva se dlouhodobě zajímá o alternativní ekonomické praktiky, místní produkci a spotřebu. Aktuálně se věnuje zejména tématu nerůstu a post-růstového podnikání. Spolupracuje také s organizacemi Trast pro ekonomiku a společnost, NaZemi a Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci. Hovoří o tom, že tvořit a zviditelňovat příklady alternativ je nutné, ale samo o sobě nestačí na proměnu stávajícího socio ekonomického systému. Sdílí, proč je důležité se vzájemně propojovat, budovat síť solidárních ekonomik a jak vypadá zdravý (ne)růst. Představuje také mnoho inspirativních iniciativ, které stojí za to prozkoumat.
Snění o potravinovém systému budoucnosti
Lucie Sovová pracuje jako odborná asistentka na Katedře sociologie venkova na Wageningen University v Nizozemí. Zajímá se o ekonomické alternativy v teorii a praxi, zejména v souvislosti s jídlem a zemědělstvím. Zkoumá a učí témata jako městské zemědělství, samozásobitelství a sdílení potravin. Na festivalu otevřela vizi a budoucnost českého potravinového hnutí. „To, co je možné, závisí na naší představivosti.“ Její reflexi si můžete přečíst i v článku TUDY.
Sociální podnikání a zemědělství
Jiří Hřivna, jeden ze spoluzakladatelů enviromentálního Sociálního podniku Jasan ve Velkých Hostěrádkách prozradil, co stojí za úspěšným rozvojem Jasanu, jaké jsou jeho další plány a postupně získané profesní zkušenosti. Jaké má Jasan vize? Vybudovat vzdělávací centrum z bývalého kravína, otevřít faremní školku a mnohé další krásné plány.
Pěstovat bio jídlo přímo pro lidi
Libor Kožnar založil Živou farmu v roce 2017. Pěstuje polykulturně a ekologicky bio zeleninu, bylinky, obilí a další plodiny. Vnímá totiž půdu jako hodnotu, o kterou je potřeba pečovat. Neoddělitelnou součástí Živé farmy je vědomí lokálnosti a své výpěstky nabízí prostřednictvím komunitou podporovaného zemědělství. Je zastáncem diverzity a starých odrůd, jež nejsou patentovány a drženy v rukou nadnárodních korporací. Libor na festivalu velmi otevřeně hovořil o svých pocitech v roli ekologického zemědělce i aktivisty, zkušenostech i přesvědčení, že drobní zemědělci se potřebují sdružit do společné organizace, aby měli silnější hlas.
Aby se člověk nažral a krajina zůstala celá
„Jsme přesvědčení, že člověk dokáže obstarat potravu, aniž by musel ničit krajinu.“ Říkají manželé Petra a Standa Kutáčkovi, kteří více než 10 let budují Hospodářství u kozy a petržele – na severním úpatí Žďánického lesa, kde pasou 50 hlavé stádo koz. Jejich cílem je nabízet kvalitní a zdravé potraviny (zejména sýry a mléko), u jejichž vzniku stojí spokojená zvířata a krajina plná života. Jak se jim hospodaří, jakožto drobným přesto důležitým lokálním aktérům?
Důstojně a zdravě pracovat znamená i důstojně a zdravě jíst
Kristýna Hrubanová představuje aktivity organizace Na Zemi, která bezpochyby patří mezi důležité hybatele potravinových hnutí a solidární ekonomiky. Kristýna sdílí řadu inspirativních příkladů, jak v organizaci rozvíjí vzájemnou podporu i blízké vztahy skrze aktivity jako je Bioklub Sypiště, Výdejna chutí, vlastní KPZ, Nezávodní kuchyně, Cyklokoutek, Fríbox, Péče a reproduktivní práce, Péče o děti, nebo komunitní prostor NaNebi.
Sad, půda, květiny a vzdělávání v souladu
Lenka Pietrazsková s Kateřinou Rybářovou Vavrečkovou jsou spoluzakladatelkami spolku Kapradí, které vzniklo z nadšení a pohnutky tvořit něco pro sebe a pro místo, kde žijí. Kapradí se zabývá envirronmentálními, krajinotvornými a vzdělávacími projekty se silným zapojením komunity. Starají se o sad, pěstují lokální květiny, věnují pozornost ekologickým dopadům módního průmyslu. Podporují inovativní vzdělávání. Pořádají dobročinné bazary. Nyní se soustředí na projekt Kytky a Mámy z Kapradí, který zajišťuje pracovní místa pro maminky s handikapovanými dětmi. Přináší inspiraci, poznání a odhodlání ostatním.
Sdílená kráva? Ředkve z důchoďáku?
Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica představuje celé spektrum nadačních aktivit, které podporují lokální hybatele a rozličné aktivity nejen v potravinových komunitách. K lokálnnímu jídlu má Veronica blízko, však už v roce 1991 pořádali v Brně první Biojarmarky. V jejich mapě environmentálních projektů, jež Nadace podpořila, najdete 650 iniciativ. Inspirujte se od Nadace Veronica a získejte podporu pro svůj nápad i vy.
Jak na Hojnost – nejen na Tišnovsku?
Tereza Kulhánková spoluzaložila v roce 2012 první KPZ na Tišnovsku. Byla u zrodu spolku Hojnost a následně i bezobalové prodejny lokálních a bio potravin Tišnovská spižírna. Nyní se podílí na existenci komunitní zahrádky v klášteře Porta coeli a je členkou týmu, který provozuje NaNebi – ubytování pro skupiny v Předklášteří. Tereza otevřeně sdílela, jak se daří Hojnosti i hojnosti v Tišnově a zároveň představila spolkové aktivity, které jsou propojením s bioregionem.
Bezobslužná prodejna jako podpora místního odbytu na venkově
Marek Šíp s Markétou Lazarovou se zaměžují na vývoj 24/7 bezobslužné technologie prodejen Contio. Věří, že bezobslužné prodejny mohou přispět k udržitelnému rozvoji maloobchodního prodeje na venkově a podpořit tak produkci a odbyt lokálních potravin. Společně se rozhodli realizovat bezobslužný model jedné takové prodejny i v Tišnově právě ve spolupráci s Tišnovskou spižírnou a Místní akční skupinou.
Hana Tomanová z MAS Slavkovské Bojiště sdílí své zkušenosti s regionálním rozvojem, kterému se věnuje více než 10 let. Koordinovala spolupráci v Programu rozvoje venkova a později se aktivně zapojila do sítě Místních akčních skupin. Od roku 2013 je vedoucí kanceláře MAS Slavkovské bojiště. Dlouhodobě tu podporuje podnikatelskou komunitu, stála například u vzniku a koordinace regionální značky BRNĚNSKO, přivedla do regionu projekt Podnikni to! a podnítila vznik Slavkovského tržiště, které inspirovalo celostátní iniciativu Regiony sobě.
Záznam z festivalu
Videozáznamy z prezentací najdete na Youtube AMPI – playlist Mrkev v zimě 3 – TUDY.
Fotografie TUDY.
Fotografie a video vytvořil Martin Matěj.
Festival se konal jako součást aktivit Živého regionu, který je podpořen v rámci projektu: „Zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině: Pilotní aplikace výzkumu“ a financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021 program CZ-ENVIRONMENT. Řešitelé projektu: Řešitelé projektu: Hnutí DUHA, Masarykova univerzita, Ekotoxa, Impact Hub, Impact Hub Agder (Norsko), Asociace místních potravinových iniciativ.
Festival finančně podpořila také Rural Sociology Group, Wageningen University.
