Městské zemědělství je tématem, které v posledních letech rezonuje. Jak ale tento koncept funguje v praxi a jaké jsou jeho hlavní přínosy a výzvy? O tom jsme hovořili s Flore-Anaïs Brunet, konzultantkou v oblasti městského zemědělství – Floraël a místopředsedkyní Francouzské asociace městského zemědělství – AFAUP.
Co je vlastně městské zemědělství?
„Městské zemědělství zahrnuje všechny zemědělské praktiky, které probíhají v městských oblastech nebo v jejich blízkosti a mají propojení s městem. Jde nejen o pěstování plodin, ale také o chov zvířat, produkci květin, provoz školkařství či vytváření prostorů podporujících biodiverzitu,“ vysvětluje Flore-Anaïs Brunet.
Podle ní lze městské zemědělství rozdělit do tří hlavních kategorií. První z nich představují komunitní zahrady, jejichž hlavní funkcí je sociální interakce a vzdělávání. Často se nacházejí ve školách, firmách nebo komunitních centrech a podporují setkávání a vzdělávání ve vztahu k udržitelné produkci potravin. Druhým typem jsou participativní městské farmy, které jsou profesionálnější než komunitní zahrady a produkují větší množství potravin. Zároveň často nabízejí doprovodné aktivity, jako jsou workshopy, exkurze či vzdělávací programy. Třetí skupinu pak tvoří specializované městské farmy, které jsou komerčně orientované a jejich hlavní příjem pochází z prodeje potravin. Kvůli prostorovým nárokům se nacházejí spíše na periferiích měst.
Jaké jsou hlavní přínosy městského zemědělství?
Tato forma hospodaření může zastávat řadu funkcí, které přispívají k lepší udržitelnosti měst. Především pomáhá s adaptací na klimatické změny, zlepšuje kvalitu ovzduší a celkové mikroklima. Kromě toho vytváří nová pracovní místa a přispívá k obnově zemědělské populace. Má rovněž vzdělávací funkci, protože učí obyvatele o původu potravin, udržitelnosti a ekologii. Sociální rozměr městského zemědělství spočívá v propojování obyvatel a posilování komunitních vztahů. „Samozřejmě nezanedbatelná je i potravinová funkce. I když městské farmy nejsou schopné pokrýt veškerou poptávku, umožňují dostupnější a lokálnější zdroje čerstvých potravin,“ dodává Brunet.
Jaké jsou největší výzvy pro městské farmáře?
Městské farmy čelí mnoha výzvám, mezi které patří mimo jiné například problémy s dostupností půdních ploch. Rychlá urbanizace omezuje prostor pro pěstování, což je podle Flore-Anaïs Brunet jedním z největších problémů. Dále je zde otázka znečištění ovzduší a půdy, které mohou ovlivnit kvalitu produkovaných potravin. Dalšími výzvami jsou bezpečnost a vandalismus, protože veřejná dostupnost těchto míst znamená vyšší riziko krádeží a poškození majetku. Logistika a distribuce potravin pak kladou další nároky na farmáře, kteří musí hledat efektivní způsoby prodeje.
Jaké inovace pomáhají městským farmářům uspět?
Flore-Anaïs Brunet poukazuje na několik strategií, které pomáhají farmářům optimalizovat jejich práci. Sdílená logistika a společné distribuční sítě umožňují farmářům efektivněji organizovat prodej a minimalizovat čas strávený dopravou. Samosběrné systémy, kdy si zákazníci sami sklízí potraviny a platí členství, snižují pracovní nároky farmářů a zajišťují stabilnější příjem. Online předobjednávky zase farmářům umožňují sklidit pouze to, co si zákazníci objednali, což minimalizuje plýtvání. Alternativní distribuční metody, jako je rozvoz na kole či spolupráce s KPZ, představují další efektivní řešení. Důležitým prvkem je také zpracovávání přebytků, například přeměna rajčat na omáčku, která prodlužuje trvanlivost produkce a zvyšuje její hodnotu.
Městské zemědělství nabízí velké možnosti, ale vyžaduje inovativní přístupy a spolupráci mezi městy, farmáři a komunitami. Jak říká Flore-Anaïs Brunet: „Městské farmy nejsou jen o jídle, ale o lidech, vztazích a budoucnosti našich měst.“
Flore-Anaïs Brunet je odbornice na městské zemědělství se specializací na kolektivní zahrady a participativní farmy v Evropě. Již více než deset let pomáhá komunitám, firmám, školám a neziskovým organizacím zavádět udržitelné potravinové systémy a rozvíjet městské zemědělství s pozitivním sociálním dopadem.
Vystudovala obor hortikultura a krajinářství, díky čemuž se dokáže snadno přizpůsobit různým kontextům. Její práce spočívá ve propojování aktérů, podpoře kolektivní dynamiky a budování sítí, které podporují udržitelné a prosperující lokality napříč Evropou.
Působí jako cheffe de projet v oblasti městského zemědělství a udržitelného stravování v Mouvement des Régies, kde vede síť 400 odborníků pracujících v komunitních zahradách, městských farmách, sociálních farmářských projektech a v oblasti dostupnosti potravin (solidární restaurace, sociální obchody, městský chov zvířat, ekologická údržba zelených ploch).
Od roku 2019 je viceprezidentkou Asociace Francouzského Profesionálního Městského Zemědělství (AFAUP), kde zastupuje sektor neziskových organizací, sociálně a vzdělávacích projektů městského zemědělství a zároveň podporuje jeho evropskou spolupráci. Je také certifikovanou lektorkou permakultury a školitelkou dalších vzdělavatelů.
Flore-Anaïs Brunet věří v sílu propojených komunit a ekologického přístupu k městskému zemědělství jako klíčového nástroje pro udržitelnější budoucnost.
Článek připravila Klára Hrdá jako součást projektu:
ViVid – Apprendre, entraîner et former vers les 3 V des réseaux alimentaires citoyens: Viabilité, Visibilité, Vivabilité, Erasmus project: 2023-1-FR01-KA220-ADU-000165801
Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evroské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.