Městské zemědělství není pouze o pěstování plodin ve městě, ale také o inovativních přístupech, komunitním zapojení a hledání nových modelů udržitelné produkce potravin. Flore-Anaïs Brunet nám v pokračování rozhovoru přiblížila inspirativní příklady projektů, které by mohly obohatit i české prostředí.
Jedním z příkladů, který by mohl zaujmout i česká města, je projekt Véni Verdi. „Tato organizace se specializuje na městské zemědělství, zejména v rámci škol – ať už na střechách nebo na volných městských pozemcích. Největší projekt, který realizovali, pokrývá 5 000 m²,“ popisuje Brunet. Tato farma byla vytvořena v původně zanedbané oblasti, kde škola měla špatnou pověst a místo bylo nevyužité. „Dnes tam funguje městská farma, kde se děti učí, starají se o slepice, mají jezírko a přitom se přímo podílejí na produkci zeleniny,“ dodává. Farmářský klub přispěl nejen ke zlepšení školního prostředí, ale i k jeho celkově lepší reputaci v komunitě.
Dalším zajímavým příkladem je organizace La Sauge, která působí v regionu Île-de-France a v Nantes. Specializuje se na dočasné urbanistické projekty v oblasti městského zemědělství. „Provozují komunitní farmy, pořádají veřejné akce a například kombinují městské farmaření s kulturními aktivitami, jako jsou koncerty v jejich vlastním baru,“ vysvětluje Brunet. Tímto způsobem dokázali vybudovat ekonomicky udržitelný model městského zemědělství.
V rámci rozvoje městských školek a pěstování sazenic lze zmínit i projekty jako Pépins Productions, které se zaměřují na produkci sazenic a vzdělávací aktivity v oblasti městského zahradnictví. „Ve Francii se poskytování vzdělávání stalo významným nástrojem diverzifikace městských zemědělských modelů. Mnoho projektů poskytuje vzdělávací kurzy, aby si zajistily ekonomickou udržitelnost,“ doplňuje.
V některých evropských městech, například v Bruselu, vznikají organizace sdružující profesionální městské farmáře. Příkladem je FEDEAU, který zastřešuje agrární podniky a pomáhá jim získat podporu z veřejných fondů. „Bruselský model je zajímavý tím, že velmi dobře strukturoval oblast městského farmaření a vytvořil přesná data – například kolik tun potravin se ročně vypěstuje, kolik pracovních míst v sektoru existuje nebo jaký je celkový obrat. To jim pomáhá v komunikaci s úřady a při získávání financí,“ vysvětluje Brunet.
Podobně fungují i specializované firmy jako Topager nebo Cultures en Ville, které navrhují a spravují městské zahrady na střechách či v jiných nevyužívaných prostorách. „Například na střeše pařížské Opery Bastille byl vytvořen rozsáhlý městský sad a zeleninová zahrada, kde probíhá výuka i pěstování plodin,“ uvádí Brunet.
Flore-Anaïs Brunet je odbornice na městské zemědělství se specializací na kolektivní zahrady a participativní farmy v Evropě. Již více než deset let pomáhá komunitám, firmám, školám a neziskovým organizacím zavádět udržitelné potravinové systémy a rozvíjet městské zemědělství s pozitivním sociálním dopadem.
Vystudovala obor hortikultura a krajinářství, díky čemuž se dokáže snadno přizpůsobit různým kontextům. Její práce spočívá ve propojování aktérů, podpoře kolektivní dynamiky a budování sítí, které podporují udržitelné a prosperující lokality napříč Evropou.
Působí jako cheffe de projet v oblasti městského zemědělství a udržitelného stravování v Mouvement des Régies, kde vede síť 400 odborníků pracujících v komunitních zahradách, městských farmách, sociálních farmářských projektech a v oblasti dostupnosti potravin (solidární restaurace, sociální obchody, městský chov zvířat, ekologická údržba zelených ploch).
Od roku 2019 je viceprezidentkou Asociace Francouzského Profesionálního Městského Zemědělství (AFAUP), kde zastupuje sektor neziskových organizací, sociálně a vzdělávacích projektů městského zemědělství a zároveň podporuje jeho evropskou spolupráci. Je také certifikovanou lektorkou permakultury a školitelkou dalších vzdělavatelů.
Flore-Anaïs Brunet věří v sílu propojených komunit a ekologického přístupu k městskému zemědělství jako klíčového nástroje pro udržitelnější budoucnost.
Článek připravila Klára Hrdá jako součást projektu:
ViVid – Apprendre, entraîner et former vers les 3 V des réseaux alimentaires citoyens: Viabilité, Visibilité, Vivabilité, Erasmus project: 2023-1-FR01-KA220-ADU-000165801
Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evroské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.