V seriálu Inspirace pro zemědělce představujeme příklady různých způsobů hospodaření v ekologickém a biodynamickém zemědělství, v jehož středu je péče o půdu, přírodní i lidské zdroje. Chceme inspirovat začínající i zkušené zemědělce, ty ekologické, nebo i ty, kteří o přechodu na ekologické hospodaření přemýšlí. Zasít třeba první semínko budoucí změny. V seriálu se proto objevují pestré příklady z praxe konkrétních zemědělských podniků jak od nás, tak ze zahraničí.
Tento díl shrnuje poznatky a zkušenosti mezinárodní skupiny odborníků v tématu pěstování zeleniny v ekologickém zemědělství s trvalým pokrytím půdy, aby byla více chráněná a dál se rozvíjela.
Půdní život může být hnací silou rostlinné produkce
V minulosti nám byla představena celá řada nápadů k trvalému pokrytí půdy v produkci zeleniny, ať už jde o výzkum a vývoj v oblasti mulčování prováděný Dieterem Pansegrauem, Johannesem Storchem a Janem-Hendrikem Croppem, o vědecké výzkumy Stephana Jungeho z GbK, nebo o podněty účastníků setkání sítě Mulch. Všechny uvedené inciativy mají společnou představu, že i v zelinářství je možné půdu více rozvíjet a chránit. Dalším podnětem v tomto směru byla přednáška Dietmara Spriwalda (ÖWA) v únoru tohoto roku na téma mikrobiologie a výstavby půdy. Hlavní poselství semináře zní, že půdní život může být hnací silou rostlinné produkce, pokud se správně rozvíjí a využívá.
Účastníci tohoto semináře vytvořili pracovní skupinu, která se tímto tématem chtěla zabývat intenzivněji. Jako pracovní skupina se osm podnikových vedoucích během několika zoom konferencí zabývalo tím, jak by ve vlastním podniku mohli vyzkoušet opatření zlepšující stav půdy v produkci zeleniny. Nejprve se pokusili vypracovat zásady, které lze realizovat pomocí vhodných agrotechnických postupů.
Byly formulovány tyto cíle či zásady:
- Půdu na zelinářských plochách zpracovávat co nejméně a udržovat ji pokrytou.
- Pokrytí půdy by mělo být pokud možno trvalé.
- Půdní pokryv by měl mít rozmanité složení.
První zásada vzešla z přesvědčení, že čím intenzivněji se půda zpracovává, tím více se narušuje život půdních organismů. Měly se tedy zkoušet možnosti úspěšného zelinaření s omezením počtu operací, jež zpracovávají půdu, a s méně hlubokým a intenzivním zpracováním. Za tím účelem by se půda neměla hluboko obracet (bezorebné kypření) ani mísit (zpracování lopatkovým kypřičem nebo rotavátorem). Utužení půdy by se mělo narušit hlubokým kypřičem a toto narušení by se mělo biologicky stabilizovat následným zeleným hnojením.
Druhá zásada vyplynula z představy, že v našich zeměpisných šířkách by původním stavem bylo v podstatě pokrytí půdy lesem, tedy její trvalé zakrytí. To je sice s pěstováním zeleniny stěží slučitelné, nicméně cíl, kterým je pokrýt produkční zelinářskou plochu i během vegetačního období pokud možno trvale porostem, je dosažitelný. Mulčování je tak dobrým nástrojem ochrany a výstavby půdy a rozvoje jejích organismů. Problematické na mulčování je podle mého názoru to, že je velmi pracné a je nutné ho provádět s velkou intenzitou, má-li být skutečně úspěšné. Navézt na zeleninový záhon jedenkrát posekanou trávu nebo senáž zpravidla nestačí k vytvoření stabilního systému, k jehož vytvoření jinak příroda bez lidských zásahů potřebuje desítky let. Pracovní skupina však nechtěla být natolik dogmatická, aby pluh, rotavátor nebo lopatkový kypřič hned prohlásila za dílo ďáblovo. Její členové společně přemýšleli, co by v jednotlivých podnicích bylo možné udělat pro to, aby se půda zpracovávala méně, a přesto měl člověk stále ještě z pěstování zeleniny dobrý pocit.
Druhá zásada vycházela z přesvědčení, že nepokrytá půda nejvíc trpí povětrností a půdní život je v ní nejméně chráněn a rozvíjen. Účastníci se také shodli na tom, že v zelinářské produkci jednotlivých podniků zůstávají plochy často zbytečně dlouho nezakryté nebo neporostlé. V ojedinělých případech to může být opatření k regulaci háďátek nebo vytrvalých plevelů, tyto fáze by však měly být co nejkratší. Z této myšlenky vzešlo množství nápadů, jak pomocí meziplodin, zeleného hnojení, mulčování a aplikačních termínů dosáhnout toho, aby období, kdy je půda nepokrytá, byla co nejkratší. Živě se diskutovalo o konkrétních pokusech s mulčováním v rebarboře, s podsevy v zelí, cukrové kukuřici, dýních a chřestu. Byla zřetelně cítit motivace a kreativita. Jednotlivé podniky se ujaly úkolu vyzkoušet určité postupy a poté je v pracovní skupině představit.
Třetí zásada se opírala o víru, že rozmanitost rostlinného společenstva rostoucího v půdě je pro půdu a její obyvatele nutně hodnotnější než jednostranný porost. Tento přístup se částečně překrývá s předchozím postulátem. Jestliže totiž na dané ploše pěstuji během roku několik postupně se střídajících zelenin a ještě zde vyseji meziplodiny, pak už jen tím jsem na tomto pozemku v daném roce vytvořil rozmanité rostlinné společenstvo. Přísně vzato se však tyto rostliny následují a nepřekrývají, respektive nerostou zde současně, přičemž rozmanitost bude ještě mnohem vyšší, najde-li člověk možnost pěstovat zde tyto plodiny současně. I o tom se ve skupině č. 1 diskutovalo: Jak lze v zelinářství vedle kulturních rostlin etablovat současně rostoucí rozmanité rostlinné společenstvo. V naší profesi je to přístup, který jde výrazně proti proudu. Ve vzdělávání a následně i v praxi se totiž dělá všechno pro to, aby se zabránilo „konkurenci“ na záhonech kulturních rostlin. A tady se najednou hlásá rozmanitost?! O tom se ve skupině také živě diskutovalo. I tady se prosadilo přesvědčení, že černobílé myšlení ztěžuje další vývoj, a skupina soustředěně pracovala na možnostech realizace porostu v záhonech vykazujícího vyšší biodiverzitu. Jako stavební kameny zde byly dále probírány květnaté pásy, „banker plants“ a podsevy.
Spolu s Dietmarem Sprinwaldem jsme jednotlivým podnikům z pracovní skupiny asistovali při výběru jednotlivých stavebních kamenů pro určité plodiny a vytvoření pěstebního schématu, do něhož jsou začleněny jednotlivé pracovní postupy. V 52 kalendářních týdnech jsou zde uvedeny pracovní kroky a kultivační fáze jednotlivých prvků, viz obr. 1. U dýně je navržena druhově bohatá zimní/jarní meziplodina, v níž se do konce dubna až začátku května namulčuje a mělce zpracuje řádek pro dýni. Po dvou týdnech přeměny organické hmoty by půda měla být připravena k výsevu či výsadbě dýně nebo cukety. Do poslední okopávky (tvorba bočních výhonů u dýně) se porost zeleného hnojení namulčuje a nanese do řádků dýně. Po sklizni dýně se rozhodne, jestli je porost dostatečným pokryvem na zimu. Zbytky dýně nebo cuket lze zapracovat do půdy a poté by, v případě, že porost není v dobrém stavu, mohla být ještě do začátku října vyseta landsberská směska. Podobná schémata byla sestavena pro kadeřávek, pór, cukrovou kukuřici, chřest a brokolici a lze si je vyžádat u dr. Spriwalda nebo u mě. Jednotlivé podniky si z nich vybraly konkrétní prvky a teorii převedly do praxe.
V červnu jsme navštívili první z těchto podniků a v rámci setkání zahradníků jsme si pokusy prohlédli. Na statku Wurzelreich Nely a Nilse Weissových jižně od Hamburku jsme se seznámili s aktuálním stavem. Na pozemku Na slati byl v dvouletém porostu jetelotrávy bez předchozího mulčování (protože porost byl dosud nízký) rotavátorem připraven 1 m široký záhon a před výsadbou upraveným sazečem HAWI ještě rotavátorem dvakrát mělce zpracován. Ve sponu 50 × 30 cm byla vysázena růžičková kapusta. V čase naší návštěvy byla kapusta v řádku namulčována posekaným obrostem jetelotrávy (obr. 2). Pod mulčem jsme udělali rýčovou zkoušku a obdivovali množství žížal. Na m2 jsme v porostu napočítali přes 140 žížal, v nepokryté půdě hned vedle jsme naopak nevyryli žížalu ani jednu!
Jako další prvek jsme si na tomto pozemku prohlédli květnatý pás vsetý do porostu zelí, viz obr. 3. Šlo o Hannoverskou směs od firmy Camena (10 kg osiva/ha, hloubka výsevu 1 cm), vysetou v šířce 1,5 metru do zelného pole. Tato pestrá směska, pomocí níž mají být do porostu nalákáni přirození nepřátelé škůdců zelí, obsahuje pohanku, svazenku, len, slunečnici, sladkou lupinu, ptačí nohu (seradela), jetel perský, jetel alexandrijský, kopr, koriandr, měsíček a hořčici.
Další zastávkou byl porost cuket na stejném pozemku. Cukety byly vysázeny do kompostovatelné mulčovací fólie široké 1,2 m a cestičky o šířce 80 cm byly osety směsí pro slepičí výběhy od Cameny. Směska sestává ze tří odrůd jílku vytrvalého, lipnice luční, dvou odrůd kostřavy červené, jetele plazivého, štírovníku růžkatého a tolice dětelové. Vzhledem k nízkému vzrůstu je tato směska velmi vhodná i jako mnohostranný podsev pod ovocné dřeviny a bobulové keře nebo i na zelinářské plochy. Je velmi odolná proti sešlapávání a dokáže velmi rychle uzavřít mezery v porostu. Dobře zvládá i suché půdy a nemusí se tak často sekat. Směska se vysévá do hloubky 1–2 cm, výsevek je 30 kg/ha.
Na dalším pozemku nám Nils vedle rarit, jako je česnek a batáty, ukázal rebarborovou plantáž. Stará část plantáže je namulčovaná a rostou zde odrůdy Frambozen Rood a Holsteiner Blut. Holštýnská odrůda má kratší a tenčí řapík než odrůda Frambozen, která dává výnos přes 700 g na řapík. Tyto obří řapíky se pak musí půlit, aby se vešly do bedýnek. Vedle staré byla založena nová část plantáže se stejnými odrůdami. V otázce, jestli se i tady bude mulčovat, Nils ještě nebyl rozhodnutý a jako alternativu zvažoval podsev směsi pro slepičí výběh. Obával se však, podobně jako u mulče, problémů s hraboši.
Jako poslední jsme si na tomto pozemku prohlédli výsev dýní do druhově pestrého porostu sestávajícího z různých druhů obilovin, landsberské směsky 2 (dvě odrůdy jílku vytrvalého, jílek mnohokvětý, ozimá vikev, inkarnát, jetel luční a jetel plazivý, výsevek 60 kg/ha, hloubka setí 2 cm) a prorůstajícího pastináku. V této směsce se rotavátorem vytvořil pás, do něhož se na vzdálenost 60 cm vysela dýně Hokkaidó. Aby se půda prohřála, byla plečkou udržována otevřená (viz obr. 6). Porost směsky by se měl před tvorbou postranních výhonů dýně posekat a použít k nastýlání v řádcích, čímž se potlačí vzcházení plevelů.
Souhrnně lze říci, že představené prvky vzbudily velký zájem a živou diskusi. To bylo také záměrem organizátorů této akce. Objevily se nápady, jak dosáhnout toho, aby produkce zeleniny byla mnohotvárnější a ještě udržitelnější, než požaduje legislativa ekologického zemědělství. Pomocí vhodných opatření může být zelinářství mnohostrannější a živější. Při prohlídce podniku to bylo zřejmé nejen při pohledu na množství hmyzu a žížal. Tyto metody by také mohly přispět k tvorbě humusu, ochraně půdy a vody v půdě a k úsporám při zpracování půdy. Možná by se při tom mohla i maličko změnit představa, že v úspěšné produkci zeleniny se neustále musí bojovat s pleveli a škůdci, když mohu v klidu vytáhnout mulčovač a dát zelenině náskok, který koneckonců potřebuje, aby dala dobrý výnos a měla vysokou kvalitu. Tyto nápady je ovšem třeba ověřit v praxi, kde se ukáže, jestli za něco stojí. Také je nutné vyvinout ještě příslušnou techniku, například víceřádkové mulčovače, aby se vyřešily některé úkoly.
Na závěr bych rád poděkoval pracovní skupině s Dietmarem Spriwaldem a Stephanem Jungem, Dieterem Pansegrauem a dalšími za jejich nápady a iniciativu.
Autor článku: A. Holzinger
Vzdělávání a poradenství pro ekologické zemědělce
Farmářská škola – Jsme jediná škola ekologického a biodynamického zemědělství v České republice, která nabízí ucelený program praktického vzdělávání na ekologických farmách u nás i v zahraničí. Usilujeme o znovuoživení půdy, trvale udržitelné postupy, důstojné zacházení se zvířaty a obnovení života na venkově.
Chceme vzdělávat a podporovat mladé zemědělce, kteří budou mít chuť zakládat nové statky a přispívat tak k obnově udržitelného hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově.
Czech Organics – Poskytujeme komplexní poradenství na míru v oblasti ekologického zemědělství jako například optimalizace osevních sledů, výživy rostlin, zvyšování půdní úrodnosti, mechanizace v ekologickém zemědělství, výběr vhodných plodin a meziplodin, optimalizace půdních bloků, climate friendly farming.
Podílíme se na výzkumu ekologického zemědělství. Přenášíme nejnovější poznatky zemědělského výzkumu do praxe.
ZPĚT na rozcestník seriálu Inspirace pro zemědělce
……………………………….
Seriál Inspirace pro ekologické zemědělce vznikl jako součást aktivit Živého regionu, který je podpořen v rámci projektu: „Zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině: Pilotní aplikace výzkumu“ a financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021 program CZ-ENVIRONMENT.
