V závěru léta, poté, co z polí odtáhli do mlatu poslední zrna obilí, slavili naši předkové konec žní. Protože srpnová sklizeň bývala (a stále je) pro zemědělce jedno z nejnáročnějších a nejintenzivnějších období roku, její úspěšné završení si žádalo náležitou oslavu – „dožínky“! S AMPI jsme se rozhodli tento radostný obyčej připomenout a uspořádat vlastní dožínkovou slavnost se vším, co k ní náleží.
“Dožínky ve dvoře” se konaly 18. 9. 2020, kde jinde než v Kobyliském dvoře – našem již tradičním partnerském prostoru pro podobné komunitně-oslavné akce. Zváni byli všichni známí i neznámí z Kobylis i odjinud, s dětmi i bez, s chutí se pobavit, utužit sousedské vztahy a zažít skvělou pospolitou atmosféru s nádechem starobylé tradice.
V pátek kolem čtvrté hodiny odpolední byl na úvod představen program celé akce a shrnut význam slavení dožínek spolu s jejich tradičním pojetím. Po slavnostním přivítání byl spolu s dětmi postaven ze snopů panák, který měl symbolicky připomenout šťastně sklizenou úrodu. Za doprovodu živé hudby si pak mohli dospělí spolu s dětmi vyzkoušet rytmické mlácení obilí pomocí cepů – přesně tak, jak to kdysi dělávali naši pradědové a prabáby (jen většinou bez té hudby).
Především pro malé návštěvníky tu byly připraveny dvě dětské dílničky. V první s názvem “Od zrna ke chlebu”děti v praxi vyzkušeli nejen to, jak vymlátit zrno z klasů, ale i jeho následné mletí na mouku a zadělání kvásku na ten pravý voňavý boží dar. Ve druhé dílničce mohly děti i dospělí upustit uzdu svojí kreativitě a vyřádit se při výrobě dožínkových věnců.
Hudbu k tanci i poslechu včetně tradičních lidových písní zajistila báječně živelná kapela Šoulet. Když se večer nachýlil, lidé si při ní zatančili i ve společném kruhovém tanci. Vylosovaní šťastlivci získali v tombole pestrý výběr z darů naší Země a úplně na závěr byli vyhlášeni výherci soutěže o nejkrásnější dožínkový věnec, který se pak slavnostně pověsil v prostorách Kobyliského dvora s přáním dobrých následujících časů.
V osm hodin byla oficiálně ukončena akce “Dožínky ve dvoře”, ale kapela Šoulet se svým „nedožínkovým“ repertoárem hrála ještě dlouho do noci – respektive až do hodiny, toho času úřady povolené.
Akci nepřál aktuální vývoj událostí kolem koronavirové pandemie, a tak účast nebyla velká. Ovšem, ta padesátka lidí, kteří se tu sešli, si akci užili naplno. Malí i velcí se leccos dozvěděli o zemědělské práci a tradicích našich předků a radost z toho všeho nás hřeje ještě dnes. Bude-li to jen trochu možné, příští rok jdeme do dožínek zas!
Autor: Iva Nevečeřalová