Jak se hledá cesta k udržitelnému rozvoji městského zemědělství?
Městské farmářství zažívá v Praze postupný rozkvět, ovšem jeho další rozvoj stojí před řadou překážek. Na setkání městských farmářů, které 7. ledna 2025 uspořádala Asociace AMPI, se diskutovalo zejména o nutnosti vybudování stabilní podpory a koordinace ze strany města a nastavení dlouhodobé vize pro udržitelné pěstování potravin v metropoli.
Vize a koordinace jako základ rozvoje
Na nedávném setkání se mezi klíčovými body diskuse objevila potřeba institucionalizace městského zemědělství. Možným řešením se zdá být například zřízení placeného koordinátora, který by systematicky mapoval dostupné finanční podpory a pomáhal farmářům s administrativou i propagací. Přítomní se zároveň shodli, že Praha by měla začlenit téma městského zemědělství do svých strategických dokumentů. To by mohlo pomoci postupovat v této oblasti s jasnou vizí a zamezilo by to pouhému „hašení“ dílčích problémů.
„Chceme, aby se z městského zemědělství stala dlouhodobá priorita a ne jen krátkodobý projekt,“
shrnul jeden z farmářů.
Jednotná vize a adekvátní podpora města jsou zásadní pro udržení ekonomické stability farem a pro další šíření osvěty mezi veřejností.
Finanční překážky a otázka infrastruktury
Vysoké nájmy, nedostatečná infrastruktura a složitý odbyt – to byly nejčastěji zmiňované překážky. Někteří farmáři si posteskli, že při účasti na farmářských trzích platí výrazně vyšší nájemné než například řemeslní tvůrci. Problémem je rovněž logistika a neefektivní odbytové kanály, které komplikují prodej lokálních potravin cílovým zákazníkům.
Na setkání zazněl nápad pořádat v Praze ekologické farmářské trhy – ideálně každý měsíc a v různých částech města. Ty by podle přítomných farmářů přispěly k většímu zviditelnění lokálních producentů a ke zvýšení poptávky po jejich produktech.
Účastníci debaty zdůraznili, že jedním z největších problémů městského zemědělství v Praze je komplikovanost při zřizování základního zázemí na farmářských pozemcích. Často není možné na poskytnutých pozemcích postavit ani jednoduché přístřešky, natož zavést vodu či elektřinu, což výrazně omezuje efektivitu a udržitelnost hospodaření.
Dalším palčivým problémem jsou rozdílné přístupy různých odborů či městských částí, které si kladou protichůdné požadavky. Některé dokonce odporují základním principům ekologického zemědělství – například stížnosti na skladování hnoje na pozemku, i když je nezbytný pro ekologické hospodaření, které město jinak podporuje. Tyto nesrovnalosti a nejednotnost přístupu vytvářejí překážky, které farmářům ztěžují dlouhodobé plánování i samotnou činnost.
Příklady dobré praxe a inspirace ze zahraničí
Během setkání ale účastníci zmínili také úspěšné projekty, které mohou sloužit jako vzory. Například již zavedená Prokopská farma, ukazuje, že i v podmínkách velkoměsta lze efektivně a ekologicky hospodařit. Dalším příkladem jsou projekty Metropole, Metrofarm nebo farma Jednorožec. Ta sice leží za hranicí metropole, ale lidé, kteří zde pracují a pomáhají, jsou právě obyvatelé Prahy. Tam také směřuje většina zdejší produkce.
Nechyběly ale ani příklady ze zahraničí:
V Anglii se do pěstování osvědčilo zapojení komunitních zahrad či veřejných parků nebo takzvané „kompost kluby“, kde lidé výměnou za odevzdaný rostlinný odpad a získávají kvalitní kompost pro další pěstování. V Itálii zase zaujalo propojení městských jídelen s lokálními biofarmáři, což dětem zajišťuje čerstvé potraviny a podporuje místní ekonomiku.
Výzvy a vyhlídky do budoucna
Ze setkání Městských farmářů vyplynulo, že hlavním předpokladem pro další rozvoj městského zemědělství, a to nejenom v Praze je vytvoření dlouhodobé vize využití městské půdy, nastavení jasných pravidel a funkčního systému podpory.
Vedle zřízení pozice městského koordinátora by mohlo pomoci i určení komise pro městské zemědělství, která by strategicky řídila a zastřešovala aktivity v této oblasti.
Podpůrná opatření, jako jsou dotace, granty či dostupné půjčky by mohly farmářům ulehčit vstup na trh. Účastníci zmiňovali, že se o vypsaných výzvách často nedozví, nebo na psaní projektů nemají dostatečné kapacity. U některých možností financovaní pak chybí dostatečná znalost a pochopení, jak daný nástroj efektivně využít.
Z toho vyplývá, že podstatné je také vzdělávání a osvěta. A to jak směrem k veřejnosti, tak v některých tématech i k samotným farmářům. Zároveň mezi účastnictvem panovala shoda v tom, že veřejné osvětové semináře, festivaly a populární akce by do oboru mohly přivést další zájemce a zároveň zvýšit prestiž lokálních produktů.
Pokud se podaří tyto kroky postupně uskutečnit a hledat řešení za uvedené problémy a výzvy, má Praha nakročeno k tomu, aby směřovala na úroveň předních evropských center moderního a udržitelného městského zemědělství.
Podpořte naši cestu k rozvoji městského zemědělství (nejen) v Praze
Chcete se stát součástí změny a být u zrodu nového přístupu k produkci potravin uvnitř měst?
Zvažte podporu naší sbírky na Darujme.cz: Pěstujme budoucnost městského zemědělství
Chceme vytvořit prostředí, kde mají lidé blíže k přírodě, a kde děti a mládež neztratí vztah k půdě a k původu své potravy. Zaměřujeme se na vzdělávání, poradenskou činnost a podporu nových projektů, které přispívají k udržitelné budoucnosti nás všech.
