Realita městského farmaření – Poptávka po produktech je vysoká, ale chybí farmáři

Štěpán Říha – Příběh a vize MetroFarm: Od Holešovic po Letňany

Článek připravila Klára Hrdá 

Projekt MetroFarm, který se zrodil před pěti lety v Holešovicích, se stal příkladem toho, jak lze městské brownfieldy a nevyužité pozemky proměnit v zelené oázy. Zakladatelem i hlavním koordinátorem této iniciativy je Štěpán Říha, který se rozhodl spojit své touhy po soběstačném životě s potřebou zůstat v blízkosti rodiny a ruchu velkoměsta. Dnes MetroFarm najdete na 2 lokalitách v Praze, na Císařském ostrově a v Jinonicích. Na podzim se chystá expandovat do Letňan. Se Štěpánem jsme si povídali jednak o jeho cestě k městskému farmaření, ale i o jeho dalších vizích do budoucna.

Městským farmářem jsem se stal náhodou

Štěpánova cesta k městskému farmaření začala v podstatě náhodou. “Původně jsem měl v plánu opustit město a přesunout se na venkov, kde bych si mohl pěstovat vlastní potraviny. Shodou okolností však můj kamarád získal do správy několik hektarů pozemků v Holešovicích, a tak jsem dostal příležitost vyzkoušet si farmaření přímo v srdci Prahy,” vzpomíná Štěpán na svoje začátky coby farmáře. Neobvyklý nápad začít obdělávat půdu uvnitř velkoměsta mu dával smysl, a to nejen kvůli blízkosti jeho rodiny a přátel, ale i z finančních důvodů.

První roky provozu v Holešovicích byly plné experimentů a učení. “Tak nějak přirozeně jsem se rozhodl zpřístupnit prostor i dalším zájemcům, což se ukázalo jako správný krok. Lidé si zde začali vytvářet své individuální záhonky, chovat slepice, nebo se zapojovat do společných aktivit, jako je například stavba pece na pizzu,” vysvětluje Štěpán, jak do projektu zapojil další nadšence. Komunita kolem MetroFarm rostla a s ní i potřeba dalších prostor pro rozšíření aktivit.

Tak nějak přirozeně jsem se rozhodl zpřístupnit prostor i dalším zájemcům, což se ukázalo jako správný krok.

Propojení městské farmy a komunitní zahrady se osvedčil

Po roce a půl se projekt přesunul na Císařský ostrov, kde MetroFarm získal magistrátní pozemek o rozloze jednoho hektaru. Zde vznikla městská farma a komunitní zahrada, která slouží nejen pro pěstování zeleniny a bylinek, ale stala se i místem setkávání a sdílení zkušeností. Po dalším roce a půl se MetroFarm rozšířil i do Jinonic v podobě MetroPole, kde na dvou hektarech provozuje polní verzi komunitní zahrady a městské farmy.

Projekt MetroFarm se postupně stal známý nejen v Praze, ale i v širším okolí. Lidé si sem za menší poplatek chodí pěstovat plodiny. Zároveň ale mají možnost naučit se něco nového  o udržitelném rozvoji a ekologickém zemědělství. Projekt se neustále rozvíjí a přizpůsobuje potřebám komunity. 

“Například na Císařském ostrově je část zahrady určená pro individuální pěstování a část pro produkční políčka, jejichž výpěstky se prodávají formou KPZ (komunitou podporovaného zemědělství). V Jinonicích si zájemci mohou pronajmout větší pozemek a zároveň zde třetím rokem funguje farma, která dodává zeleninu na farmářské trhy a do místních restaurací,” přibližuje Štěpán fungování celého projektu s tím, že už od příštího roku má farma v Jinonicích ambici se osamostatnit a začít se svou produkcí živit.

Městskému farmaření chybí zkušení farmáři

Největší výzvu vidí Štěpán zejména v prvních letech fungování, kdy je potřeba investovat a farma či obdobný projekt si na sebe ještě plně nevydělá. “Je skvělé, že existuje Farmářská škola, která se loni stala oficiální vyšší odbornou školou ekologického zemědělství. Zájemcům, kteří by se chtěli pustit do farmářského dobrodružství, umožní získat potřebné teoretické i praktické dovednosti a příležitost učit se od zkušenějších. Nicméně stále chybí jakési nástavba, kde by si následně mohl člověk farmaření vyzkoušet nanečisto,” říká k tomu Štěpán Říha. 

Největší výzvu vidím  zejména v prvních letech fungování, kdy je potřeba investovat a farma či obdobný projekt si na sebe ještě plně nevydělává. Chybí tu jakési nástavba, kde by  si šlo farmaření vyzkoušet nanečisto.

Možností by podle Štěpána bylo pokračovat další rok či dva právě třeba na jednom či dvou hektarech někde v Praze s finanční podporou a pod dohledem někoho zkušeného. “Začínající farmáři či farmářky by tak získali další zkušenosti, než se do farmaření pustí naostro. Začátečnické chyby by tak nemusely být nutně fatální,” dodává Štěpán.

Potravinová soběstačnost ve městě není iluzí

Podle Štěpána není potravinová soběstačnost ve městech pouhou iluzí. Ostatně obdobné vize se již v Evropě realizují. Jak sám říká: “Vidím tu obrovský prostor nastavit tok potravin pěstovaných v příměstských oblastech tak, aby posléze do těchto měst směřovaly. Navíc značný potenciál leží také ve využití orné půdy.” V současné době se totiž asi jen 25 % produkce z orné půdy zkonzumuje přímo a zbytek slouží na výkrm zvířat (ca 60 %) a výrobu paliv (ca 15%). Podle Štěpána je největší překážkou to, že prozatím chybí větší invence a zájem se tomuto tématu věnovat. Zároveň je potřeba mít možnost inspirovat se a čerpat z příkladů dobré praxe.

V současné době se asi jen 25 % produkce z orné půdy zkonzumuje přímo a zbytek slouží na výkrm zvířat (ca 60 %) a výrobu paliv (ca 15%).

Vize a expanze Metrofarm 

V letošním roce čeká MetroFarm další velký krok – expanze do městské části Letňany, kde získal dvacet hektarů polí. Znamená to významný skok a možnost nabídnout ještě více možností pro pěstování a komunitní aktivity. Od října, kdy dojde k oficiálnímu převzetí, bude pole připravené pro nové výzvy a příležitosti.

Rád bych ukázal, že se jedná o funkční koncept, který bude možné rozšířit i na další lokality nejen v Praze.

“Letňanský projekt bude i kvůli své rozloze  již více o polní produkci a neobejde se bez mechanizace. Z 20 hektarů bude přibližně 5 určených pro individuální pěstování a větší část poslouží k produkci polní zeleniny na prodej, například brambor, nebo hrášku na samosběr,” popisuje Štěpán vizi tohoto projektu. 

Kromě pěstování rostlin tu bude prostor i pro chov zvířat, koz, slepic apod., která poskytnou hnojiva pro pěstování rostlin. Specifikem této lokality bude skvělá dopravní dostupnost, která umožní nabídnout její využití daleko více lidem. “V tom vidím obrovskou příležitost, kterou chci využít také k propagaci městského farmaření. Rád bych ukázal, že se jedná o funkční koncept, který bude možné rozšířit i na další lokality nejen v Praze,” uzavírá Štěpán.

Závěrem…

Příběh MetroFarm ukazuje, jak lze i ve městě vytvořit prostor pro soběstačný život a komunitní spolupráci. Díky Štěpánově vizi a úsilí se z opuštěných brownfieldů a monokulturně využitých  městských polí stávají zelené oázy, které přinášejí radost, vzdělání, zdravé potraviny a udržitelný rozvoj do srdce Prahy.

Štěpánova rada na závěr: “Nebojte se do toho pustit. Začněte ale raději v menším, nejprve to mějte klidně i jen jako svůj koníček. Dobrý je mít to pestré i co se týče plodin a následně rozvíjet to, co funguje. Důležité je, aby to pro vás byla zábava a aby vás to bavilo.”

Více o projektu MetroFarm a Štěpánových aktivitách se dozvíte zde: https://www.metrofarm.cz/