V seriálu Inspirace pro zemědělce představujeme příklady různých způsobů hospodaření v ekologickém a biodynamickém zemědělství, v jehož středu je péče o půdu, přírodní i lidské zdroje. Chceme inspirovat začínající i zkušené zemědělce, ty ekologické, nebo i ty, kteří o přechodu na ekologické hospodaření přemýšlí. Zasít třeba první semínko budoucí změny. V seriálu se proto objevují pestré příklady z praxe konkrétních zemědělských podniků jak od nás, tak ze zahraničí.
V tomto díle přinášíme zkušenosti ekologického zemědělského podniku v Německu s pastevní strategii tzv. mob grazingu vhodné při adaptaci na sucho a klesající půdní úrodnost.
Mob grazing jako šance?
Klimatická změna, stále častější období sucha a klesající půdní úrodnost se stávají problémem i v dolním Porýní. V ekologickém zemědělském podniku VBZL Haus Riswick se druhým rokem praktikuje pastevní strategie mob grazingu se stádem dojnic v rámci půldenní pastvy. Jde přitom o vývoj adaptované celostní udržitelné pastevní strategie pro suchá období na pastvině.
Mob grazing je pastva přežvýkavců na malých pastevních areálech, přičemž zvířata spásají porost jen krátce, zato však rovnoměrně a intenzivně, aby mohl po vypasení delší čas regenerovat. Mohl by být mob grazing odpovědí na přetrvávající suchá období, ztrátu humusu a snižující se druhovou rozmanitost (biodiverzitu)? Po třech velmi suchých pastevních letech v dolním Porýní s periodami vysokých teplot a chybějícími srážkami naráží systém kontinuálního extenzivního spásání na své limity. Vyvstává potřeba alternativ.
Strategie mob grazingu
Jedná se o obsazení malého pastevního areálu vysokým počtem zvířat a o dlouhá období odpočinku pro pastvinu. Regenerace pastviny trvá 20–60 dní podle počasí a průběhu obrůstání; za tuto dobu by se mělo vytvořit velké množství nadzemní pastevní hmoty, zvýšit biodiverzita a zlepšit funkce a úrodnost půdy. Stádo se každý den vyžene na novou pastevní parcelu s obnoveným porostem. Hlavní předností tohoto systému je stálá regenerace: Jelikož dojde ke spasení pouze části listové hmoty, probíhá i nadále fotosyntéza a porost se rychle obnovuje – rostliny se nemusí regenerovat až z kořenů. Vysoká koncentrace zvířat na pastvině kromě toho zajišťuje rychlé a lepší zapracování zbytků pastevního porostu a výkalů zvířat jako ochranné vrstvy mulče do půdy. Vzniká mikroklima, které zase napomáhá regeneraci a zpřístupňuje živiny rostlinám. Lepší růst rostlin znamená tvorbu větší kořenové hmoty v půdě. Více kořenů a jejich větší hloubka představují nejen větší úložiště uhlíku, ale umožňují také rostlině dostat se k hlouběji uložené zásobě vody a živin. Zvláště za sucha pastvina z mob grazingu profituje a reaguje rychlejší regenerací porostu.
První zkušenosti a dojmy
Pastevní strategie mob grazingu se praktikuje s pastevním zatížením 100 tun živé hmotnosti na hektar pastevní plochy. V ekologickém podniku Haus Riswick se během pastevního období roku 2021 páslo asi 45hlavé stádo dojnic se zatížením 60–100 t/ha v rámci půldenní pastvy na celkové ploše 10,7 ha. Cílem bylo využít vyšší porost ve fázi rychlého růstu, aby se stádu poskytl kvalitativně vysoce hodnotný pastevní porost. Na jaře a na podzim se zvířatům denně přiděloval pastevní areál o velikosti 5 000 m2, který se přes den vypásl. V létě se v tomto roce s obzvlášť dobrými přírůstky porostu spásaly přidělené pastevní parcely v noci, vždy po dobu dvou dní, takže mělo stádo v časech s velmi dobrým obrůstáním k dispozici na den, resp. na půl dne 2 500 m2 pastevní plochy. Celkově zvířata sežrala 40–70 % pastevního porostu – 30–60 % organické rostlinné hmoty tudíž zůstalo jako nespasený zbytek na pastevní ploše a bylo pasoucími se zvířaty zašlapáno do půdy. Zůstal tedy dostatek rostlinného materiálu pro asimilační výkon. Systémově podmíněný nespasený zbytek poskytuje ochranu a výživu půdním organismům. Ve srovnání s kontinuální pastvou zmizela v zašlapané biomase místa přehnojená dusíkem, přičemž se biomasa v průběhu vegetace proměnila ve vrstvu mulče. Touto vrstvou prorůstal během období regenerace trvajícího 25–50 dnů mladý obrost. Ve vysokém porostu skýtajícím ochranu se tvoří mikroklima, v němž se v horkých obdobích vypařuje méně vody, při silných srážkách je půda zase chráněna před erozí. Jde tedy o pastevní systém, který je obzvlášť vhodný pro extrémní klimatické polohy.
Jedná se vlastně o low-input systém. Vsévání porostu, likvidace plevele ani pratotechnická opatření nejsou nutná; ovšem každodenní, resp. obdenní oplocování nové části pastviny pomocí ohradníku a přesouvání cisterny s vodou jsou pracovně a časově náročné. Virtuální ohradníkové systémy jsou zatím ve fázi ověřování a mohly by zde být cennou pomocí. Parazité mají v tomto pastevním systému minimální šance a možnosti najít hostitele, protože zvířata se pasou v horní části porostu a v blízkosti půdy se nachází vrstva mulče, zvířata se k ní tedy dostanou vzácněji, navíc pastvina prochází dlouhými klidovými a regeneračními periodami. Půdní život, biodiverzita flóry a fauny, hmyz a ochrana druhů, užitkovost a pohoda zvířat jsou v tomto systému rovnocenné. Během celého vegetačního období s každodenní, resp. obdenní rotací působilo stádo dojnic vždy klidným a vyrovnaným a také spokojeným dojmem. Zvířata dostávala denně nový kvalitní smíšený porost s cílem jeho užívání ve fázi rychlého růstu. K dispozici měla i strukturní krmivo.
Vize do budoucna
Tento celostní udržitelný pastevní systém napomáhá etablování stabilních pastevních porostů, zlepšení pastevních výnosů, aktivaci půdního života s následným zvýšením obsahu humusu v půdě. Cílem je lépe zvládnout suchá léta a prodloužit pastevní sezónu. I když užitkovost pastvin v prvním roce hospodaření mob grazingem nedosahuje užitkovosti předchozích let se silným růstem pastevního porostu, je tento systém pokusem investovat do budoucnosti a ochrany klimatu – do úrodnosti půdy, do její schopnosti zadržovat vodu na suché roky. Teprve budoucí výzkumy ale ukážou, zda mob grazing představuje v našem regionu vhodnou alternativu pro suchá a horká léta. Musí se ověřit, jaké jsou jeho účinky na půdní úrodnost a poutání uhlíku v půdě, zda povede ke zvyšování biologické rozmanitosti a jaké užitkovosti na jednotku plochy a zvíře lze v tomto systému docílit.
Mob grazing v kontroverzi
Přežvýkavci svými emisemi metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) negativně ovlivňují klimatickou změnu. Na druhé straně však travní porosty při obhospodařování přiměřeném danému stanovišti poskytují četné ekosystémové služby, v první řadě ukládání uhlíku. I když jsou ekologické výhody a výkony mob grazingu předmětem sporů a bezpochyby nejsou dostatečně známé, diskuse kolem tohoto pastevního systému podstatně přispívá k tomu, abychom v zemědělství pokročili k hospodaření šetrnému k životnímu prostředí a klimatu. Travní porosty, které dokážou efektivně zhodnotit výlučně přežvýkavci, představují asi 70 % zemědělské půdy. Obsahují 10 % terestrické biomasy a z 20–30 % se podílejí na globální zásobě organického uhlíku v půdě. Travní porosty tak mají potenciál poutat atmosférický CO2 v půdě a mohly by pozitivně ovlivnit klimatickou změnu.
5 znaků pastevní strategie mob grazingu
- vysoký porost
- vysoký počet zvířat na plochu: 100 t/ha
- krátká doba spásání
- dlouhé klidové/regenerační období pastviny
- tvorba vrstvy mulče zašlapáním zbytků porostu, tj. zvýšení půdní vlhkosti a tvorby humusu
Autorka článku: Anne Verhoeven
Vzdělávání a poradenství pro ekologické zemědělce
Farmářská škola – Jsme jediná škola ekologického a biodynamického zemědělství v České republice, která nabízí ucelený program praktického vzdělávání na ekologických farmách u nás i v zahraničí. Usilujeme o znovuoživení půdy, trvale udržitelné postupy, důstojné zacházení se zvířaty a obnovení života na venkově.
Chceme vzdělávat a podporovat mladé zemědělce, kteří budou mít chuť zakládat nové statky a přispívat tak k obnově udržitelného hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově.
Czech Organics – Poskytujeme komplexní poradenství na míru v oblasti ekologického zemědělství jako například optimalizace osevních sledů, výživy rostlin, zvyšování půdní úrodnosti, mechanizace v ekologickém zemědělství, výběr vhodných plodin a meziplodin, optimalizace půdních bloků, climate friendly farming.
Podílíme se na výzkumu ekologického zemědělství. Přenášíme nejnovější poznatky zemědělského výzkumu do praxe.
ZPĚT na rozcestník seriálu Inspirace pro zemědělce
……………………………….
Seriál Inspirace pro ekologické zemědělce vznikl jako součást aktivit Živého regionu, který je podpořen v rámci projektu: „Zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině: Pilotní aplikace výzkumu“ a financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021 program CZ-ENVIRONMENT.
