V seriálu Inspirace pro zemědělce představujeme příklady různých způsobů hospodaření v ekologickém a biodynamickém zemědělství, v jehož středu je péče o půdu, přírodní i lidské zdroje. Chceme inspirovat začínající i zkušené zemědělce, ty ekologické, nebo i ty, kteří o přechodu na ekologické hospodaření přemýšlí. Zasít třeba první semínko budoucí změny. V seriálu se proto objevují pestré příklady z praxe konkrétních zemědělských podniků jak od nás, tak ze zahraničí.
V dnešním dílu se vydáme do Nizozemska, kde v roce 2026 začal polařský podnik ERF ve Flevolandu na 42 hektarech s pěstováním plodin v pásech. Cílem bylo sbírat zkušenosti s tímto produkčním systémem a zkoumat účinek na výnosy, biodiverzitu a také výskyt chorob a škůdců. V čem spočívá a jak funguje v praxi? A co může pásové pěstování plodin přinést ekologickým a biodynamickým podnikům?
Pro pásovou produkci je charakteristické pěstování různých plodin v sousedících pásech. Snižuje se tím výskyt chorob a škůdců, který je v ekologickém zemědělství důležitou příčinou výnosových ztrát. Systémy s velkou diverzitou užitkových rostlin mohou zvyšovat odolnost rostlin a dokážou lépe regulovat výskyt škůdců.
Začalo to pokusem
ERF je soukromý ekologický polařský podnik, který hospodaří převážně na rezervních pozemcích ve Flevolandu, a má díky tomu prostor pro zkoušení nových postupů. Pro vedení podniku je důležitý rozvoj celého ekologického zemědělství. V roce 2016 podnik začal s pěstováním v pásech, a to ve více variantách, resp. s různou šířkou pásů. Pěstební plán zahrnuje aktuálně šest plodin, které jsou pěstovány v pásech o šířce 6, 12, 24 a 48 metrů. Šířka je přizpůsobena traktorům s rozchodem kol 3,20 metru – udržování stálých kolejí je díky řízení za pomoci GPS jednoduché. Aby bylo možné využít výhod osevního postupu, neměly by být pásy příliš široké. Proto byla jako standard pro nové stanoviště zvolena šířka 2 x 3 m = 6 metrů. Jelikož byly první zkušenosti s novým systémem velmi slibné, obděláváme nyní tímto způsobem dalších 60 hektarů.
Roy Michielsen pracuje v ERF a dohlíží na pokusy: „Cílem ERF při pásovém pěstování je zvýšení stability. Vyšší výnos pro nás není to nejdůležitější. Domníváme se, že můžeme mít prospěch především z toho, že budeme méně závislí na náladách přírody a zvláště na chorobách a škůdcích. A také tím rozložíme rizika.“ Osevní postup při pásovém pěstování zůstává zachován, jen se pak každá plodina pěstuje v pásech, oddělená jinou plodinou. Tato rozmanitost užitkových rostlin na malém prostoru zlepšuje biodiverzitu, což působí proti šíření chorob rostlin a přitahuje přirozené antagonisty. To se daří zvláště při vhodných kombinacích, při nichž se například nemůže šířit plíseň na bramborách, protože sousední plodina jí není napadána. Dalším příkladem je pás hrachu vedle jarní pšenice: hmyz vyskytující se v pšeničném pásu je přirozeným nepřítelem mšic, které napadají hrách. ERF se hodlá pásové produkci věnovat dlouhodobě: „Tento systém ovšem vyžaduje, aby člověk trochu víc přemýšlel. Je třeba vědět, které rostliny umístíte vedle sebe – záleží také na jejich sklizňovém termínu. Samozřejmě budete radši, když budete moci přejíždět s nářadím po již sklizeném pásu nebo po porostu, po němž se dá jezdit, třeba po jetelotrávě.“
ERF – ekologický zelinářský podnik v poldrech
- Výměra: 1594 ha v provincii Flevoland
- Půdní typ: mořský jíl
- Plodiny: 18 druhů polní zeleniny v pásech na 42 ha (2019): brambory, květiny, jetelotráva, květák, mrkev, sója a oves
- Odbyt: velkoobchod, ERF se podílí na BioBrass a Beetz
- Tým: 14 zaměstnanců na plný úvazek, OSVČ a sezónní dělníci
- www.erfbv.nl, www.hemus.nu
Podnik se mimo jiné snaží být v kontaktu se sociálním prostředím. Roy: „Mnohá z našich polí se nacházejí v blízkosti města a my rádi navazujeme kontakty. Společnost si cení toho, jestliže se například aktivně zasazujeme o biodiverzitu. Pěstování v pásech přineslo zvýšení populace hmyzu o 400 %, což se občanům velice líbí, a i my jako zemědělci a občané jsme s tím spokojeni.“
Pásová produkce se setkává s velkým zájmem také u praktiků. V minulém roce se na toto téma konalo několik workshopů a seminář pro zemědělskou mistrovskou školu, v němž se frekventanti seznamovali se zásadami a účinky pásové produkce. Účastnili se hlavně zemědělci hospodařící na orné půdě, mezi nimi i biodynamičtí zemědělci, kteří jsou zvědaví na možnosti pásové produkce.
Vývoj produkce v pásech je doprovázen také výzkumy. Měření týkající se užitkových rostlin a zjišťování biodiverzity zajišťuje univerzita ve Wageningenu a Institut Louise Bolka. V roce 2019 se srovnávaly výnosy dvojic brambory–jetelotráva, cukrová řepa–ječmen, cibule–mrkev a pór–jetelotráva. Výnosy na pásech byly v tomto roce srovnatelné s výnosy monokultur nebo dokonce vyšší. Šíře pásů neměla na výši výnosu vliv. Jen bílé zelí mělo v pásové produkci nižší výnos v hmotnosti na jednotku plochy. Hlávky však byly větší, díky čemuž bylo možné získat větší cenu za hlávku, takže výsledkem byl větší finanční výnos na jednotku plochy. Tato stabilita ukazuje, že přechod k pásové produkci ve větším měřítku je možný bez poklesu výnosu.
Běžné pole vs. pásy: účinek z hlediska výskytu škodlivých a užitečných živočichů
| monokultura | efekty pásů | efekty okrajů |
| škůdci se v monokultuře nekontrolovaně šíří | šíření škůdců se omezuje na původně napadený pás | konkurence plodin na hranicích pásů (žlutá) |
| užiteční živočichové se v monokultuře šíří jen na okraji | užiteční živočichové se ze své nosné kultury mohou efektivněji šířit | vzájemná podpora plodin díky rozdílným ekologickým nikám (modrá) |
Pěstování v pásech nachází své příznivce
Pěstování v pásech mezitím nalezlo další příznivce, mimo jiné i firmu bratrů Rozendaalových. V roce 2003 převzali bratři Jan a Hans Rozendaalovi od rodičů ekologický polařský podnik na jihozápadě Nizozemska. V roce 2020 bratři výměru zdvojnásobili, jakmile převzali podnik rodičů Hansovy manželky.
Ekologický zelinářský podnik Rozendaal
- Výměra: 44 ha (v roce 2020)
- Půdní typ: půda písčitohlinitá až hlinitá
- Plodiny: červené a bílé zelí, cukíny, pór a tráva/jetel
- Odbyt: Biologisch Goed, velkoobchody, bedýnkové firmy
- Majitelé: Jan a Hans Rozendaalovi
„Tvrdě pracujeme na budoucnosti firmy. Proto potřebujeme být informovaní o nových pěstebních technikách,“ říkají bratři Rozendaalovi. V rámci evropského projektu SUREVEG (2018–2021) zahájili produkci v pásech. Založili čtyři pokusná pole s pásy póru, dýní, pastináků a bílého zelí. Mezi plodinami se nacházejí pásy jetelotrávy. Pásy jsou kvůli rozchodu strojů široké tři metry. Hans Rosendaal říká, že je zvědavý na výsledky pásového pěstování v podniku a že by pro něj tento systém mohl představovat „nadhodnotu“ ve třech různých bodech: zaprvé v regulaci chorob rostlin, zadruhé v produkci zelené hmoty sloužící jako hnojivo a zatřetí v celkovém finančním výnosu. Samozřejmě je třeba, aby systém byl funkční. „Bude zajímavé vidět, jestli třímetrové pásy byly dobrou volbou,“ říká Hans. Bratři nechtějí být na prodeji jetelotrávy závislí, proto posekanou hmotu z jetelotravních pásů, zařazených mezi pásy zeleniny, používají jako hnojivo. Směs používaná v podniku se skládá z jetele lučního, jetele plazivého, vojtěšky, jílku vytrvalého a kostřavy červené.
Také Cornelis Mosselman zahájil v tomto roce pěstování v pásech. Jeho podnik se zčásti nachází v přechodném období, na ekologických pozemcích již pěstuje plodiny v pásech. Patří k nim i zelené hnojení a pásy květin. Pěstování v pásech kombinuje s pevnými pojezdovými řádky (ovšem bez řízení přes GPS), kdy jsou všechny traktory a nářadí nastaveny na rozchod 3,2 m. Zvláště při sklizni to vyžaduje inovace u nářadí a strojů. „Mým cílem je už nikdy nepřejet přes zeleninový záhon,“ říká Cornelis, jehož zelenině se mezi kolejovými řádky dobře daří.
I přes veškerý zájem o pásovou produkci se vynořují také otázky. Hans van Beek, biodynamický zemědělec hospodařící ve Flevolandu, uvažuje o tom, že přejde na pěstování v pásech. Letošní sucho v něm nicméně vyvolává pochybnosti: „Letos na jaře jsem musel před výsevem i po něm přikročit k závlaze. Závlaha v pásech je obtížná a není možné omezit ji na pás o šířce šest metrů. V praxi se pak zavlažují všechny plodiny.“ Hans má také pochybnosti o účinnosti pásové produkce na výskyt chorob a škůdců vázaných na půdu. Výběr plodin a osevní postup jsou zde pro něj podstatnější, na to žádné pásy nepotřebuje.
Před několika lety provedl biodynamický zemědělec Joost van Strien na svém statku v malém měřítku pokus s pěstováním v pásech. I on vidí nevýhody vzhledem k nutnosti závlahy jednotlivých plodin. Tento problém lze vyřešit přechodem na kapkovou závlahu. I když bylo ve variantě s pásy zjištěno více hmyzu, přímý účinek na potlačení chorob a škůdců nezaznamenal. Joost pěstování v pásech nadále sleduje a kompletní změnu systému ve svém podniku nevylučuje.
Projekt SUREVEG
V rámci evropského projektu SUREVEG (2018–2021) pracují výzkumníci ze sedmi zemí (Dánsko, Finsko, Belgie, Itálie, Lotyšsko, Španělsko a Nizozemsko) společně na vývoji ekologických systémů produkce zeleniny s vysokou biodiverzitou – cílem je zvýšit produktivitu, biodiverzitu a úrodnost půdy. Postupně se vyvíjejí nové diverzifikované intenzivní ekologické produkční systémy, založené na principech, jako je pěstování v pásech, střídání řádků nebo dokonce střídání různých druhů zeleniny v jednom řádku. S tím je spojen také vývoj čidel. Těžiště spočívá ve zlepšení odolnosti a opětovném využívání živin díky využití zelené hmoty jako hnojiva, nebo použití kompostu k výstavbě půdy.
Shrnutí: větší rozmanitost a stabilita – vyšší technická náročnost
Pásová produkce umožňuje zvýšení druhové rozmanitosti v podniku. Dochází tím k lepší regulaci chorob a škůdců a zpomaluje se šíření například houbových chorob, jako je plíseň bramborová. Tento produkční systém však vyžaduje adaptaci mechanizace; předpokladem toho, aby pásy zůstávaly na stejném místě, je práce s GPS. Biodynamičtí zemědělci u tohoto systému spíše váhají, protože si žádá větší úpravy a nevýhodou je rovněž obtížnější závlaha v obdobích sucha. Výzkumy ukazují, že biologická rozmanitost přispívá k odolnosti porostů a že péče o krajinu a přírodu v zemědělství je důležitá pro její stabilitu. K pěstování v pásech prozatím přikročily tři ekologické podniky hospodařící na orné půdě a zájem projevují i konvenční podniky.
Autor: Leen Janmaat
Vzdělávání a poradenství pro ekologické zemědělce
Farmářská škola – Jsme jediná škola ekologického a biodynamického zemědělství v České republice, která nabízí ucelený program praktického vzdělávání na ekologických farmách u nás i v zahraničí. Usilujeme o znovuoživení půdy, trvale udržitelné postupy, důstojné zacházení se zvířaty a obnovení života na venkově.
Chceme vzdělávat a podporovat mladé zemědělce, kteří budou mít chuť zakládat nové statky a přispívat tak k obnově udržitelného hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově.
Czech Organics – Poskytujeme komplexní poradenství na míru v oblasti ekologického zemědělství jako například optimalizace osevních sledů, výživy rostlin, zvyšování půdní úrodnosti, mechanizace v ekologickém zemědělství, výběr vhodných plodin a meziplodin, optimalizace půdních bloků, climate friendly farming.
Podílíme se na výzkumu ekologického zemědělství. Přenášíme nejnovější poznatky zemědělského výzkumu do praxe.
ZPĚT na rozcestník seriálu Inspirace pro zemědělce
……………………………….
Seriál Inspirace pro zemědělce vznikl jako součást aktivit Živého regionu, který je podpořen v rámci projektu: „Zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině: Pilotní aplikace výzkumu“ a financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021 program CZ-ENVIRONMENT.
