Více než 20 přednášek, diskusí a workshopů na témata spojená s ekologickým a biodynamickým zemědělstvím, čeští i zahraniční řečníci, spousta příkladů dobré praxe a příležitostí k neformálním rozhovorům… To vše jste mohli zažít na čtvrtém ročníku Symposia Živé zemědělství, které se letos konalo 1. a 2. března, už tradičně v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze.
Hlavními tématy letošního ročníku bylo ekologické zelinářství a biodynamické zemědělství. Návštěvníci z řad zemědělců, studentů a příznivců ekologického zemědělství měli k dispozici bohatý program nejen v hlavním sále, ale i v Objevovně muzea. Kromě hlavních témat se mluvilo také o enviro-sociálním podnikání, lokálních tržištích, nových technologiích v zemědělství a spoustě dalších pozoruhodných témat.
Symposium slavnostně zahájili Miroslav Skřivánek (MZE), Jaroslav Šebek (ASZ), Stefan Gehrke (Česko-německý fond budoucnosti), Jan Valeška (AMPI) a Jiří Prachař (Farmářská škola). V první přednášce před publikum předstoupil Martin Ott, vizionář a dlouholetý biodynamický zemědělec, aby otevřel téma „Sto let biodynamického zemědělství“.
Martin Ott je výraznou postavou švýcarského zemědělského sektoru: mimo jiné patří mezi zakladatele biodynamické zemědělské školy a Výzkumného ústavu ekologického zemědělství – především je ale farmářem, který se o své mnohaleté zkušenosti rád podělí a značnou část svého času věnuje lektorské činnosti. O šíři jeho záběru jsme se mohli přesvědčit na jeho přednášce Krása krajiny jako prvek designu a kritérium pro rozvoj moderního zemědělství, která patřila k tomu nejinspirativnějšímu, co na Symposiu zaznělo. Pokud Martina Otta neznáte, určitě si poslechněte jeho přednášku Hospodářem v krajině, která je i po letech stále aktuální.
O zkušenosti ze své zelinářské praxe se do Prahy přijeli podělit také Jonas Gassmann, Jonas Machnik (Schlosss Tempelhof) a Mar van der List (Svanholm). Oba Jonasové hospodaří na 35 hektarech formou market gardening na farmě, která je součástí komunity Schloss Tempelhof. O spojení zelinářské farmy s fungující komunitou mluvila také Mar van der List, která žije a hospodaří na dánské farmě Svanholm. Pokud vás myšlenka komunitního života zaujala a rádi byste si vyzkoušeli práci na farmě, na obou farmách průběžně přijímají na výpomoc dobrovolníky z nejrůznějších částí světa – stačí se tedy jen domluvit a vyrazit. O výživě půdy v biodynamickém zemědělství a také o biodynamickém vinohradnictví hovořil Georg Meissner (Lebendleewelne) a Martin von Mackensen (Dottenfelderhof) z Jižního Tyrolska.
Na Symposiu už tradičně zaznělo mnoho zajímavých příkladů dobré praxe, tentokrát zejména z oblasti biozelinářství. Petr Weidenthaler z Biozeleniny Velehrad reprezentoval tradici. Celý jeden blok pak tvořila nová generace zemědělců, z nichž mnozí studovali nebo studují na Farmářské škole. Pozvání přijali manželé Králíčkovi z Králíčkovy biozeleniny, sourozenci Slováčkovi z Farmy Mezi Poli, Benjamín Žiak z Farmy Jednorožec, manželé Peškovi z Hospodářství Svobodné Hory nebo Marek Pohořal z Dobro-družného statku. Ženy farmářky reprezentovala Simona Hrochová z Rodinné farmy Částkov nebo Hana Součková.
Co je všechny tyto mladé zemědělce spojuje? Pestrost aktivit, které tvoří příjem farmy. Snaha o udržitelné hospodaření nejen vůči planetě, ale i ve vztahu sami k sobě. Vnímání farmy také jako firmy, která by měla být zisková. Kreativita. Hledání cest k promyšlenějšímu plánování a organizaci. Inspirovat se z příkladů ze zahraničí. Komunitou podporované zemědělství. Tvoření komunity příznivců kolem vlastní farmy. Otevřené sdílení vlastních zkušeností dál.
Ovšem základem pro všechny pěstitele je nejen zdravá půda, ale i osivo. Evropská komise v loňském roce zveřejnila hned dva zásadní návrhy legislativ týkajících se osiva. Co tyto návrhy obsahují a co přinesou? Proč je potřeba se o dění v EU zajímat a jak se zapojit do lobbingu i coby malá česká občanská iniciativa? O tom mluvila Klára Hrdá ze Semínkovny.
Důležitou součástí Symposia bylo téma sociálního zemědělství, které uvedla Eliška Hudcová (Asociace sociálního zemědělství). Na ní navázaly příklady praxe sociálních farem a podniků. Pestrou paletu přístupů prezentovali Vojtěch Veselý (Farma na nábřeží), Tereza Kulhánková (Hojnost a Tišnovská spižírna), Adéla Heindorferová (Levandulovna), Roman Haišman (Ekozahrada Raková), Jaroslav Lenhart (Svobodný statek na soutoku), Jiří Hřivna (Sociální podnik Jasan).
Jak rozvíjet lokální odbyt? To řeší každá farma. Michal Bajgart (Hnutí Duha) představil ideu bio regionu, které vznikají v zahraničí, ale už i u nás například na Živý region Tišnovsku a Podbrněnsku. Barbora Gottwaldová (MAS Brána Vysočiny) přinesla příklad projektu bezobslužné prodejny. Manželé Formánkovi ukázali na příkladu vlastního projektu Malé jižní stráně, jak směřovat k soběstačnosti a jak zapojit do aktivit místní komunitu.
Znavení návštěvníci měli na Symposiu k dispozici Stůl hojnosti, který přítomní dobrovolníci neustále doplňovali dalšími a dalšími lokálními biodobrotami.
Duševní sílu a inspiraci bylo možné načerpat u stánku s knihami z nakladatelství WaldenPress , Franesa a Permakultura CS. Praktické informace poskytovaly účastníkům stánky Výzkumný ústav rostlinné výroby, Asociace soukromého zemědělství ČR, Hnutí DUHA, Circus C, Nadace pro půdu či Asociace AMPI. Možnost praktického studia zde prezentovala Farmářská škola – Vyšší odborná škola ekologického zemědělství.
Přímo v sále měla navíc svůj koutek vyhrazený Anna Škopková z experimentálního lazebnictví BALME, u které mohli návštěvníci vyzkoušet zlacení rukou, arnikový postřik a další jednoduché metody zdravotní prevence.
Pokud někdo z návštěvníků trpěl splínem, rozhodně mu ho rozehnala večerní část Symposia. Zkušený sklepmistr Jan Vavřička z Vitikulur Moser rozléval zájemcům produkci z různých biodynamických vinařství.
Slavilo se ovšem i oficiálně – kromě stého výročí biodynamického zemědělství jsme si připomněli také 15 let od založení hnutí Komunitou podporovaného zemědělství v České republice a 10 let od založení AMPI. A tak jsme si v neděli v Objevovně povídali o tom, co se podařilo a kam se případně posunout dál, se dvěma klíčovými ženami obou iniciativ – Alenou Wranovou a Šárkou Krčílkovou.
Na závěr Symposia si každý mohl popovídat se zemědělcem, který ho zaujal, ptát se, vzájemně si vyměňovat zkušenosti a třeba i navázat přátelství či spolupráci. Duch spolupráce, přátelství a vzájemné inspirace vládl koneckonců celému letošnímu Symposiu. Děkujeme účastníkům a všem, kteří jej letos pomáhali vytvořit.
Už teď si můžete ve svém diáři rezervovat termín pro V. ročník Symposia Živé zemědělství 28.2. – 1.3.2025. Připojte se k události na FB.
Atmosféru Symposia ve fotografiích zachytil Martin Matěj.
Napsala: Kateřina Kotěrová (Lovime.bio), Kateřina Beňová a Šárka Krčílková (AMPI)
Poděkování ❤️
Velmi děkujeme všem sponzorům a partnerům Symposia Živé zemědělství 2024:
Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo zemědělství ČR, Martin Ducháček a SoFarm, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Bioinstitut, Demeter CS, Software AG Stiftung, hlavní město Praha, Erasmus +, EDEN +, Hnutí DUHA, Asociace soukromého zemědělství ČR, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský, Národní zemědělské muzeum, Czech Organics, Nadace pro půdu, Netzwerk Biodynamische Bildung, Permakultura CS, Circus C, WaldenPress a Nobilis Tilia.
Velmi děkujeme všem, kteří nám poskytli dary pro oblíbený Stůl hojnosti:
Biofarma Sasov, Country Life, PROBIO, Sonnentor, Cereabar, Svobodný statek na soutoku, Sady svatého Prokopa, Bio Vstiš, Sociální podnik Jasan, pekárna Dvorník, Mezi Poli, Farma Jednorožec, Biostatek Cidlina, Výdejna chutí, CofeeZ i všem, kteří přinesli vlastnoručně vyrobené dobroty. Velký dík patří vegetariánské restauraci Ananta za výborné obědy a veganské restauraci Chutnej za skvělou večeři.
Velmi děkujeme všem vinařstvím, která poskytla svá biodynamická vína na večerní degustaci:
Vitikultur Moser, Víno Loigi, Vinné sklepy Kutná Hora, Vinařství Krásná Hora, Vinařství Němeček, Vinařství Koráb a Vína Herzánovi.