Alena se Šárkou se potkaly na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Do jejich cesty se propletlo v roce 2015 komunitou podporované zemědělství, staly se spoluzakladatelkami a koordinátorkami KPZ Pospolí (původně KPZ CooLAND) a později v AMPI i spolutvůrkyněmi národní sítě místních potravinových iniciativ KPZkoALICE. Víte, že komunitou podporované zemědělství se rozvíjí v České republice už 15 let? Alena se Šárkou připomenou důležité milníky i současný stav a KPZ nejen jako cestu odbytu pro rodinná hospodářství, ale i rozvoj solidarity, lokálnosti, udržitelnosti a spolupráce s důvěrou.
Michal se věnuje tématům spojeným s regionálním rozvojem, regenerací a interpretací krajiny a přírodním zahradničením. Z aktivit lze zmínit komunitní projekty Jedlý park Sedláčkova v Brně, obnovu klášterní zahrady v Marmoutier, zakládání vodních ploch v komunitních parcích v Brně a Alsasku. V souvislosti s ekologickým zemědělstvím spolupracoval na odbytu lokálních ekozemědělců jako koordinátor brněnské KPZ. V rámci Hnutí DUHA se věnuje koordinaci v aktivitách Živého regionu, který je zaměřen na podporu biodiverzity v krajině, rozvoje ekozemědělství a krátkých odbytových řetězců. Zabývá se také regionalizací a potravinovou bezpečností, které jsou spjaty s konceptem Bio regionů. Vyhledává a zapojuje se do aktivit spojených se zážitkovou turistikou, lokálními potravinami a vzděláváním. V minulosti se zapojil do landartové tvorby v krajině a facilituje workshopy na témata spojené s lokálním odbytem, ideálně se zapojením zážitkové pedagogiky spojenou s prožitky.
Nela je absolventkou studia psychologie na MU v Brně, kterou život z ambulance zavál do byznysu. Několik let působila jako jednatelka v rodinné firmě LAMMB systems s.r.o., formální ekonomické vzdělání získala studiem Podnikové ekonomiky na VŠB-TUO. Ve spolupráci s Impact Hub Česko designuje a realizuje rozvojové projekty, v minulosti například mezinárodní projekty Post Coal Future Lab nebo CEE Community Lab, zaměřené na restart uhelných regionů. Nyní pomáhá rozvíjet podnikatelské aktivity účastníkům zapojeným do projektu Živý region Podbrněnsko.
Eva Fraňková vystudovala biologii v Českých Budějovicích (Bc.) a humanitní environmentalistiku (Mgr. a PhD) v Brně. Dlouhodobě se zajímá o alternativní ekonomické praktiky, téma místní produkce a spotřeby a koncept udržitelného nerůstu. Empiricky zkoumala sociální metabolismus (materiálové, energetické a peněžní toky) malých ekologických farem v ČR a také fungování českých eko-sociálních podniků. Aktuálně se věnuje zejména tématu nerůstu a post-růstového podnikání. Spolupracuje také s organizacemi Trast pro ekonomiku a společnost, NaZemi a Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci.
Lucie pracuje jako odborná asistentka na katedře sociologie venkova na Wageningen University v Nizozemí. Zajímá se o ekonomické alternativy v teorii a praxi, zejména v souvislosti s jídlem a zemědělstvím. Zkoumá a učí témata jako městské zemědělství, samozásobitelství a sdílení potravin. Na festivalu by se ráda bavila o vizích a budoucnosti českého potravinového hnutí.
Jiří absolvoval Uměnovědná studia na Ff Univerzity Palackého v Olomouci. Podnikal jako zvukový technik a pořadatel kulturních akcí a po dvouletých zkušenostech s prací v sociální službě a na statku v Camphillu na Soutoku založil enviromentální Sociální podnik Jasan ve Velkých Hostěrádkách, kde působí jako zelinář a koordinátor činností.
Více než deset let budují manželé Kutáčkovi malou rodinnou farmu na severním úpatí Žďánického lesa. Jejich cílem je nabízet kvalitní a zdravé potraviny (zejména sýry a mléko), u jejichž vzniku stojí spokojená zvířata a krajina plná života. Louky, na nichž se pase jejich padesátihlavé stádo dojných koz a ovcí, obhospodařují regenerativním způsobem. Původní intenzivně zemědělsky využívaná pole se změnila díky zatravnění, nové tůni i výsadbám 150 stromů opět v pestrou krajinu. Změny dokázaly podpořit i na obecních zemědělských pozemcích, kde se podařilo obnovit třešňovou alej či nastartovat generel hospodaření s dešťovou vodou. V roce 2023 byli nominováni mezi inspirativní příklady klimatických projektů Adapterra awards.
Libor založil Živou farmu v roce 2017, kdy začal hospodařit na 11 hektarech půdy v jihomoravském Šanově. Pěstuje polykulturně a ekologicky bio zeleninu, bylinky, obilí a další plodiny. Vnímá totiž půdu jako hodnotu, o kterou je potřeba pečovat. Neoddělitelnou součástí Živé farmy je vědomí lokálnosti. Výpěstky nabízí prostřednictvím komunitou podporovaného zemědělství a spolupracuje s odběratelskými skupinami v Šanově, Brně a Znojmě. Je zastáncem diverzity a starých odrůd, jež nejsou patentovány a drženy v rukou nadnárodních korporací. Proto se také specializuje na staré odrůdy obilnin, ze kterých mele mouku na kamenném mlýně.
Kristýna se v NaZemi věnuje podpoře organizací skrz facilitaci, vzdělávání, správcování prostoru NaNebi v klášteře Porta coeli, sdílené péči o bioklub Sypiště, prostory kanceláře v Brně a také vaření v Nezávodní kuchyni, ale i Výdejnu chutí. Mimo to se snaží proniknout do moudrosti a znalostí v oblasti pěstování ovocných stromů.
Lenka s Kateřinou jsou spoluzakladatelkami spolku Kapradí. Pečují o krajinu, prostor, jež je obklopuje, o vzdělávání a vztahy. Přináší inspiraci, poznání a odhodlání ostatním. Starají se o sad, pěstují lokální květiny, věnují pozornost ekologickým dopadům módního průmyslu. Podporují inovativní vzdělávání. Pořádají dobročinné bazary. Jsou srdcem komunity a ta je živým organismem. Pevně se opírá o své kořeny, klíčí, rozrůstá se a postupně sílí. Rozkvétá a přináší své plody… Co je pojítkem všech těchto pestrých aktivit? Touha přispět tomu, aby se udržitelnost stala jednou ze základních hodnost.
Barbora Bakošová je členkou sociálního družstva Tři Ocásci, kde se věnuje vaření, vydávání knížek, tvorbě sítí s dalšími kolektivy a mnohému jinému. Pracuje rovněž v organizaci Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci, kde se zabývá solidárními ekonomikami a jejich rozvojem.
Tereza spoluzaložila v roce 2012 první KPZ na Tišnovsku. Byla u zrodu spolku Hojnost a následně i bezobalové prodejny lokálních a bio potravin Tišnovská spižírna. Žila na francouzském venkově, kde se inspirovala soužitím v kolektivech i tamními potravinovými iniciativami v šíři od sociálního zemědělství po bezobalovou prodejnu na kolech. Nyní se podílí na existenci komunitní zahrádky v klášteře Porta coeli a je členkou týmu, který provozuje NaNebi – ubytování pro skupiny v Předklášteří, v areálu téhož kláštera. Vaří, lektoruje a poskytuje konzultace či podporu vznikajícím potravinovým iniciativám a zájemcům a zájemkyním o ně. Působí také jako facilitátorka ve skupině při NaZemi a jako facilitátorka seminářů Community Building. Žije se synem v Blahoňově, najdete ji tam v zahradě nebo v maringotce.
Marek Šíp tvoří v ArrowSys společně s Markétou Lazarovou a Vítem Syrovátkem tým, který se zaměřuje na vývoj 24/7 bezobslužné technologie prodejen Contio. Věří, že bezobslužné prodejny mohou přispět k udržitelnému rozvoji maloobchodního prodeje na venkově a podpořit tak produkci a odbyt lokálních potravin. ArrowSys působí ve střední Evropě a jako první představila bezobslužné prodejny v ČR a SR. V současné době se jejich technologie uplatňuje ve více než 50 provozovnách, včetně družstev COOP, Super Zoo a nově i farmářských prodejnách. Zároveň jsou hrdí členové Asociace APIR pro inovaci v maloobchodu, kde sdružují spolupracující subjekty s cílem poskytovat ucelená řešení pro modernizaci prodejen.
Hana se věnuje regionálnímu rozvoji více než deset let. Koordinovala spolupráci v Programu rozvoje venkova a později se aktivně zapojila do sítě Místních akčních skupin. Od roku 2013 je vedoucí kanceláře MAS Slavkovské bojiště. Dlouhodobě se tu věnuje podpoře podnikatelské komunity, stála například u vzniku a koordinace regionální značky BRNĚNSKO, přivedla do regionu projekt Podnikni to! a podnítila vznik Slavkovského tržiště, které inspirovalo celostátní iniciativu Regiony sobě. Společně s dalšími aktivními lidmi hledá cesty, jak podpořit produkci a spotřebu lokálních a šetrně vypěstovaných potravin.
Helena měla vždy blízko k přírodě a zároveň jí bavilo komunikovat a potkávat nové lidi. Proto v minulosti pracovala jak na ekologických projektech, tak třeba v médiích nebo v komunikaci se startupy a technologickými firmami. Baví jí propojovat různé skupiny lidí a vtahovat je do ochrany přírody, krajiny a klimatu. Všechny tyto svoje schopnosti, vášně a dary přináší jako současná ředitelka do Nadace Veronica, organizace, která se už od roku 1992 zaměřuje na ochranu krajiny a životního prostředí. Nyní v Nadaci to znamená, že iniciuje spolupráci s lidmi třeba z designu, módy nebo nadšenci okolo folkloru, ale taky třeba s malými a středními podniky, kterým záleží na udržitelnosti.