Když vystoupíte z tramvaje na sídlišti Barrandov, vydáte se dolů z kopce do Prokopského údolí a minete Prokopský pivovar, otevře se vám pohled do oázy zeleně. Na louce ve výběhu se spokojeně pase a kvoká hejno slepic. Malou brankou můžete vejít do útulné zahrady, kde se teď na přelomu jara a léta zelenají záhony s čerstvými saláty, ředkvičkami a spoustou dalších druhů zeleniny, bylinek i květin. Možná vás zrovna přivítá hlasitým kokrháním kohout anebo s úsměvem na tváři, Lucie a Brett Gallagherovi. Právě jste se totiž ocitli v malém ráji, který vznikl jako velký zázrak. Prokopská farma.
S nadšením, tvůrčí hlavou a šikovnýma rukama může začít hospodařit každý
Manželé Gallagherovi skončili vysokou školu, žili v garsonce na sídlišti v Hlubočepích a ptali se sami sebe: “Jak můžeme dělat něco smysluplného pro sebe i svět?” Dospěli k tomu, že nejdůležitější je jídlo. Chtěli ho sami pěstovat s respektem k půdě, lidem i planetě. Začali u sebe na balkóně, pak se pustili do guerillového zahradničení a v roce 2018 objevili v srdci Prokopského údolí zarostlý pozemek, který patří Hl. městu Praha. Oslovili pražský magistrát a světe div se. Už o rok později tu pěstovali na prvních záhonech rajčata.
Bez orby a s láskou k půdě
Na začátku nebylo vůbec jednoduché poprat se s divokými porosty kopřiv, malin a ostružin. Brett s Lucií v sobě ale mají obrovské odhodlání a mladou krev. Hospodaří permakulturně, bez použití umělých hnojiv a chemie, metodou “no dig”, což znamená bez rytí a narušování povrchu půdy. Lucie s nadsázkou říká, že je to trochu z nouze ctnost, protože investice do různých technických vymožeností si nemohou dovolit. Zároveň je ale přesvědčená, že je to pro půdu a život v ní mnohem zdravější. A to je pro Gallagherovi zásadní. Péči o půdu, pěstování zdravého jídla i komunity spřízněných lidí kolem považují za svoje poslání. V roce 2020 začali hospodařit na dalších 3 hektarech původně konvenčního pole v Jinonicích. Postupně tu tvoří agrolesnický projekt, který propojí permakulturní ovocný sad s pěstováním zeleniny a přinese sem život v mnoha podobách.
Zahradníkovo zlato a nejlepší parťáci
Gallagherovi budovali vyvýšené záhony postupným vrstvením velkého množství organické hmoty tzv. market gardening. Skvělá výhoda hospodaření ve městě je, že je tu spousta organického odpadu, který nikdo nechce. Úžasný je také koňský hnůj, kterého je v okolí Prahy dostatek. Ovšem těmi nejdůležitějšími parťáky na celém hospodářství jsou slepice. Jsou ve volném výběhu, kde se rovnou kompostuje veškerý odpad ze zahrady i přivezený organický materiál. Zároveň farmáři slepicím přidávají naklíčené zrní a slepice vše přeberou tak, že z toho postupně vznikne nádherný kompost. A ten má pro zahradníky cenu zlata, s kupovaným se prý nedá vůbec srovnat.
Ze zahrady na stůl a pro komunitu
Lucie s Brettem pracují na své zahradě s časoprostorem a to i vertikálním. Na záhonech kombinují různé plodiny, aby maximálně využili omezenou plochu a vypěstovali během celé sezóny pestrou úrodu. S ohledem na polohu v mrazovém údolí jsou to hlavně listové zeleniny, které jdou do restaurací i menších obchodů. Farmáři ale pěstují i kořenovou zeleninu, dýně, brambory a další do podílů pro odběratele v systému komunitou podporovaného zemědělství KPZ. Co to je? KPZ vytváří přímý vztah a spolupráci mezi lidmi, kteří si rádi pochutnají na zdravém jídle a zemědělci. Princip je jednoduchý. V tomhle případě si na Prokopskou farmu každý týden chodí vyzvedávat podíl zeleniny lidé z okolí, kteří si úrodu předplácí na celou sezónu. V podílu najdou to, co právě na zahradě vyrostlo, ale i vejce od místních slepic. Farmáři díky tomu mají větší jistotu odbytu a navíc si tvoří kolem sebe komunitu spřízněných duší. Chcete vědět o KPZ víc? Vše najdete na webu www.kpzinfo.cz
Když se daří tvořit partnerství
Je úžasné, co může vzniknout za hodnoty, když dostanou do péče kousek půdy mladí lidé s energií, otevřenou hlavou a srdcem. Když město dokáže podobné projekty podpořit tím, že více přemýšlí, komu, za jakých podmínek a k jakému účelu své pozemky poskytne. Gallagherovi nejsou jedinými farmáři v Praze a proto se v Asociaci AMPI chceme letos více věnovat tématu městského zemědělství a mapováním příběhů městských farem.
Více o Prokopské farmě:
Autorka článku: Šárka Krčílková, Asociace AMPI
Foto: Fanóš Kolský a Prokopská farma
……………………………………………………………………………………..
Článek vznikl jako součást projektu “LSPA pro Prahu – Lokální a solidární partnerství pro agroekologii”, který finančně podpořilo Hl. m. Praha.