10.6.2023 - 11.5.2023
Farma Jednorožec, 252 26 Roblín
Farmářská škola Vás zve na seminář o biodynamickém zemědělství, o vnímání krajiny a o umění pozorování – goetheanismu s Jean-Michelem Florinem:
Jean-Michel Florin je významný představitel biodynamického zemědělství. Od roku 1988 je koordinátorem francouzského biodynamického hnutí Mouvement d’Agriculture Bio-Dynamique. Od roku 2010 spoluvede biodynamickou sekci v Goetheanu ve Švýcarsku. Přednáší a vede vzdělávací kurzy v oblasti biodynamiky a goetheanismu po celém světě a je autorem nespočtu článků o biodynamice a biodynamickém vinohradnictví.
Program
Sobota 10.6.
9:00 – Příjezd / Káva / Čaj
9:30 – Biodynamické zemědělství ve světě a jeho specifika
12:30 – Oběd
14:00 – Biodynamika & goetheanismus
16:00 – Káva / Čaj
16:30 – Praktické cvičení pozorování a vnímání krajiny
17:30 – feedback dne
18:00 – Společná večeře
Neděle 11.6.
7:00 – Snídaně
8:00 – Utváření krajiny/ zemědělského statku na základě biodynamických principů
11:00 – feedback semináře
12:00 – Oběd
14:00 – Odjezd
Kontakt a přihlášení
Zaregistrujte se prosím předem na email: jiri.prachar@farmarskaskola.cz
Přesnější informace Vám zašleme. Vstupné dobrovolné.
Překlad do češtiny zajištěn.
O goetheanismu
Johann Wolfgang Goethe (1748 – 1832) byl nejen básník, spisovatel a filosof ale také výjimečný přírodovědec. V době, kdy působil klíčila v botanice potřeba rozřazovat a klasifikovat (C.Linné), Goethe zatím hledal, co je všem rostlinám společné, díval se na celek a souvislosti. Objevil například přírodní zákonitost metamorfózy. Vypozoroval, že v případě rostliny jsou všechny orgány metamorfózou listu.
Jeho metoda pozorování zahrnovala vědeckou přesnost i umělecký přístup, rozum i duši, neboť opravdu poznat je možné jen to, co milujeme. Když Goethe vnáší umění do vědy, myslí tím exaktní, pozorováním podmíněnou fantazii, která umožní pochopit principy působící za jevy, např. princip metamorfózy. Taková vědecká metoda pozorování se nazývá goetheanismus.
Goetheanista vlastně cvičí duševní jógu tím, že se pohybuje (dýchá) mezi, co možná nezaujatým pozorováním a jasným myšlením. Své myšlenkové hypotézy opět ověřuje pozorováním a znovu uchopuje myšlením a stále dokola. Navíc sám sebe, coby pozorovatele, vědomě zahrnuje do pozorovaného jevu, všímá si toho, co vnímá svými smysly i svým citem a stále znovu toto pozorované koriguje s pozorovaným jevem. Dnešními slovy, pokouší se o midfullness přístup.
Výsledkem takového pozorování může být poznání, že v přírodě spolu vše souvisí a nic není zbytečné nebo náhodné. V praxi to pak umožní vyhnout se zkratkovitým řešením typu nemoc – zaútočím na pathogeny. Když si uvědomím, že pathogen se nerozmnožil náhodou, ale měl dobré podmínky, např. oslabený porost nebo půdu, mohu pak daleko lépe zvolit individuální terapii, například zároveň posílit sebeozdravné síly.
Goetheanisticky lze pozorovat jakýkoliv jev, jakoukoliv živou bytost. Jako všímavý pozorovatel mohu přistoupit a položit v duchu například tyto otázky: Kdo jsi? Kým si přeješ být? Co potřebuješ? Pokouším se u toho vynechat sebe, své předsudky, své záměry, své plány, své potřeby a naslouchám, skrze pozorování, cítění a myšlení. Jako celý člověk pak poznávám minerál, rostlinu, zvíře, člověka, umělecké dílo, situaci, architekturu nebo třeba krajinu. A krajina odpovídá. Odpovídá tím, jaká je, a její odpověď může znít v mém vnímání, když se naučím mu porozumět.
“Spolupracovat s krajinou, kde žiji, pro mě dnes znamená víc než sázet stromy nebo „vrátit vodu do krajiny“. I když obě činnosti jsou samozřejmě důležité. Myslím ale, že každý zemědělec nebo zahradník by se měl naučit vnímat místo, které mu bylo svěřené, jako něco živého. Přistupovat k němu s otázkami: Jaké má potřeby? Co očekává ode mě? Jaký je jeho přirozený charakter, a jak mu mohu, svou každodenní činností a péčí pomáhat, aby ho plně vyjádřilo? Jednak skrze krajinu, kterou nám daruje, ale také skrze produkty, které z něho dostáváme. Každý vinař ví, nakolik je chuť vína, které pěstuje, obrazem místa, kde roste.
Takový přístup například zahrnuje učit se vnímat, jak se místo mění během roku (jak dýchá). Na co mě upozorňuje všechno, co na něm žije? Jak zpívají ptáci? Jaké rostliny na něm přirozeně rostou? Jaká divoká zvířata ho navštěvuji? Co mi chtějí ukázat všichni „hosté“, které běžně nazýváme škůdce a nebo plevel?” Benjamin Emeriaud