Justin Svoboda je vypravěč, herec a moderátor, propagátor storytellingu v Čechách, vysoký muž s šednoucími vousy. Vystudoval KALD DAMU, 12 let strávil v angažmá a od 2015 je na volné noze. Má přes 20 let zkušeností s moderováním. Živé vyprávění je jeho láska a vášeň. Říká, „Skutečnost se neskládá z událostí, ale z příběhů.“
Tomáš Uhnák je výzkumník a publicista v oblasti agro-potravinových systémů a alternativ, působí na České zemědělské univerzitě v Praze a v Asociaci místních potravinových iniciativ. Věnuje se extenzivnímu pěstování ovoce.
Anna Kárníková je ředitelkou Hnutí DUHA – největší nevládní ekologické organizace v Česku s více než třicetiletou tradicí. Studovala politiky životního prostředí na London School of Economics and Political Science, pracovala v nadačním prostředí a ve státní správě. Věnuje se otázkám proměny ekonomického systému a tomu, jak řešit náklady spojené s ekologickou transformací. Je nadšenou členkou jedné z pražských iniciativ komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), ale sama neumí vypěstovat ani cuketu.
Petra se tématu sociální ekonomiky a sociálního podnikání věnuje odborně od roku 2004. Působí dlouhodobě v neziskovém sektoru a založila několik neziskových organizací. Aktivně vystupuje v evropských sítích zaměřených na sociální ekonomiku a bývá národní expertkou při mapování sociálního podnikání v ČR. Má praktické zkušenosti s fungováním sociálních podniků a poskytuje jim individuální konzultace. V TESSEA se zaměřuje na definice, principy a indikátory sociálních podniků.
Inspirováni Camphillským hnutím se Jiří společně s přítelkyní Renatou a dalšími pomocníky snaží propojovat zemědělství, ke kterému mají blízko, a pomoc lidem se speciálními potřebami. Zpočátku neměli nic, jen trochu našetřených peněz a naivní představy o budoucím životě. Spřádali vize a plány, až je osud svedl dohromady s ekologickými zemědělci na jižní Moravě. Díky této spolupráci se zrodil ve Velkých Hostěrádkách Sociální podnik Jasan s.r.o, který od roku 2019 provozují. Jiří zde působí jako zelinář a koordinátor činností.
Alena je zahradnicí a koordinátorkou v Ekozahradě Raková, zelinářské zahradě u Rokycan, která v současnosti zaměstnává 30 lidi se zdravotním postižením. Zahradu jsme založili v roce 2018. Aktuálně se staráme o cca 1,5 hektaru orné půdy, 600 m2 fóliovníků a 0,5 hektaru extenzivního ovocného sadu. Od roku 2022 rekonstruujeme historický statek z 19. století. Pěstujeme kolem 30 druhů zeleniny, 20 druhů bylinek, trochu drobného a sadového ovoce a pro potěchu oka i nějaké květiny. Vše v biokvalitě. Fungujeme na principu komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Našim podílníkům týdně expedujeme kolem 150 bedýnek.
Adéla je zakladatelka environmentálního sociálního podniku Levandulovna (2019) v Raspenavě ve Frýdlantském výběžku. Zabývá se ekologickým pěstováním květin na 1,5 ha, především levandule a jejím zpracováním do kosmetických produktů a pochutin. Chovají ovce na spásání trávy mezi levandulovými políčky. Od roku 2023 rozšířili své aktivity na slow turismus a pomalé občerstvení, které připravují z lokálních surovin a bio potravin. Pořádají workshopy, semináře a vzdělávací programy pro školy i veřejnost. Zaměstnávají lidi sociálně znevýhodněné na trhu práce (lidé 55+, migranti a samoživitelky). Vše vytvářejí s odpovědností ke krajině, v níž žijí a hospodaří, a k lidem, nejen svým zaměstnancům.
Zahradník srdcem a duší. Spoluzakladatel a ředitel Svobodného statku na soutoku o.p.s. Vedoucí týmu Bio-zpracovna organizační jednotky a sociálního podniku na zpracování ovoce a zeleniny ze Svobodného statku i odjinud. Dlouhodobý člen společenství jediného Camphillu v Čechách, který osm let působil v roli otce domu a žil s lidmi se speciálními potřebami. Básník, který znovu vytvořil řeč ze sil země tak, aby se Země mohla vyslovit. Tanečník oplývající pohybovou folklorní dravostí nového venkova a věřící na obnovu společnosti Láskou a vzájemnou podporou. Otec čtyř dětí a Zemětvor, který miluje Člověka a Život na planetě Zemi.
Odbornice na sociální zemědělství se zaměřuje na osvětu, vzdělávání a rozvoj této oblasti, zakládající členka Asociace sociálního zemědělství. Odborná lektorka a projektová manažerka, členka Pracovní komise sociálního zemědělství na Ministerstvu zemědělství. V minulosti pracovala na několika národních a mezinárodních projektech s tematikou sociálního zemědělství. V současnosti je manažerkou a řešitelkou projektu Eco-Social Farming, působí jako odborná asistentka na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy a pracuje jako dluhová poradkyně v organizaci Člověk v tísni, o.p.s.
Markéta je expertka na environmentální sociální podnikání a od roku 2015 prosazuje jeho rozvoj v ČR. Je spoluzakladatelkou sociálního podniku Fair & Bio pražírna (2013), která zpracovává fairtradovou kávu v Kostelci nad Labem a zaměstnává osoby se specifickými potřebami. Je předsedkyně správní rady Tematické sítě pro sociální ekonomiku (TESSEA ČR z.s.) a členkou předsednictva České federace nábytkových bank a reuse center, u jejíhož zrodu stála TESSEA. Školí, konzultuje a mentoruje sociální, environmentální a ekonomickou udržitelnost v podnikání, je také podporovatelkou fair trade a komunitou podporovaného zemědělství.
Tereza spoluzaložila v roce 2020 environmentální sociální podnik Tišnovská spižírna, bezobalovou prodejnu s lokálními a bio produkty zejména z Tišnovska. Navázala tak s kolegy na spolkový obchod místní organizace Hojnost, u jehož zrodu stála, jakož i v roce 2012 první KPZ na Tišnovsku. Inspirovala se na francouzském venkově soužitím v kolektivech i tamními potravinovými iniciativami v šíři od sociálního zemědělství po bezobalovou prodejnu na kolech. V současné době působí i v NaZemi a NaNebi – prostoru v Předklášteří, v areálu téhož kláštera v Tišnově. Vaří, lektoruje a poskytuje konzultace či podporu ostatním podobným iniciativám.
Vojtěch je aktuálně agroekologický farmář, venkovský manažer a realizátor sociálně podnikatelského projektu Farma na Nábřeží spolku CSA Biostatek, kdy skupina členů se zapojuje od nářadí a osiva přes platy zaměstnanců a paliva po obaly na sýry a léčiva. Po patnácti letech výroby, zpracování a distribuce jídla pro volný trh, KPZ i podloudně v západočeské vesnici Valeč. Na farmě s ovcemi, sadem a zeleninovou zahradou se vystřídají sousedé, MPSV stážisté, praktikanti, WWOOFeři, náhodní zvědavci a další případi.
Evropská komise v loňském roce zveřejnila hned dva zásadní návrhy legislativ týkajících se osiva. Co tyto návrhy obsahují a co přinesou? Jak na návrhy nahlíží česká občanská iniciativa zaměřená na propagaci domácího semenaření? Proč je potřeba se o dění v EU zajímat a jak se zapojit do lobbingu i coby malá česká občanská iniciativa?
O těchto tématech bude workshop s Klárou Hrdou, která před 9 lety založila občanskou iniciativu Semínkovna v ČR a rok na to i stejnojmenný spolek. Věnuje se propagaci domácího semenaření, lektoruje a vede projektové dny pro děti.
Spolek Malá jižní stráň, který jsme s přáteli před lety založili, nyní zřizuje komunitní a tréninkové dílny na zpracování ovoce, zeleniny, mléka a lisování olejů. Připravujeme také koloniál a místní bistro. Malá jižní stráň tím navazuje na předchozích 10 let pěstování zeleniny, provozu hospodářství, výsadby ovocných stromů a obnovy krajiny i místa. V inspirační a pěstební zahradě probíhají také praktické, zážitkové kurzy Spolku.
V MAS Brána Vysočiny jsem začínala jako koordinátor programu životního prostředí a poté plynule přešla v koordinátora programu rozvoje venkova potažmo nově státní zemědělské politiky. I v osobním životě se věnuji udržitelným zdrojům, vyhledávám lokální produkty a není mi lhostejné, jak se nakládá s místními potravinami. Do tohoto konceptu zapadl i nápad Hnutí DUHA a Impact HUB s projektem Živý region. V rámci tohoto projektu jsem se podílela na mapování lokální produkce, setkávání se s aktéry, tvorbě mapy Živého regionu a v neposlední řadě aktuálně pomáhám vítězům výzvy Challenge lab zrealizovat jejich vítězný projekt, a to samoobslužnou prodejnu v Tišnově.
Andrea Hrabalová se tématu ekologického zemědělství věnuje od roku 2003. Nejprve jako výzkumný pracovník na Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, od roku 2014 jako odborný konzultant spolupracující s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství, Bioinstitutem a v oblasti osvěty a vzdělávání s Pro-bio ligou. Od roku 2023 pracuje zpět v ÚZEI v oddělení Znalostní a inovační systémy.
Aktuálně působí jako předsedkyně ČTPEZ, je členem pracovní komise MZe pro naplňování Akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství v ČR, zastupuje národní zájmy v radě Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství (IFOAM) a tématům zaměřeným na rozvoj a hodnocení politik pro ekologické zemědělství se věnuje také v rámci mezinárodních projektů.
Se zájmem o přírodu studoval rybářství a hydrobiologii na střední i vysoké škole (zde v rámci studia zootechniky). Svoji pracovní dráhu začal nejprve v roli vedoucího na mléčné farmě. Ve snaze vnést světlo do vztahu zemědělství a životního prostředí na poli zemědělské politiky se však pustil do studia ekonomie v Anglii a potom i v ČR. Většinu svého profesionálního života se věnoval podpoře budování zemědělské politiky s cílem jeho vliv na životní prostředí zlepšit. krajiny Rozhled v této oblasti si zvyšoval i v zahraničních projektech. Obnova funkcí krajiny a obnova venkova byly vždy motorem pro jeho odbornou práci. Trvale i na venkově i bydlí.
Po absolvování Vysoké školy zemědělské v Praze jsem nastoupil v roce 1984 do tehdejšího Agrochemického podniku v Trutnově na pozici agronoma pro ochranu a výživu rostlin. Od roku 1989 do roku 1992 jsem pracoval v tehdejším Státním statku Hajnice jako agronom přímo v zemědělské prvovýrobě. Změny v Československu po roce 1989 otevřely možnosti dalšího profesního růstu a získání zkušeností v oblasti mezinárodního obchodu.
V roce 1992 jsem byl přijat českým zastoupením norské společnosti Norsk Hydro (nyní Yara) a pro tuto společnost jsem pracoval jako prodejce hnojiv v České republice a později jako manažer pro vývoj trhu v několika zemích bývalého východního bloku. V souvislosti s restrukturalizací operací Norsk Hydro ve střední a východní Evropě v roce 1999 jsem s několika kolegy v roce 2000 převzal od Norsk Hydro projekt internetové tržní, informační a vzdělávací platformy pro zemědělství a založil společnost Leading Farmers CZ, a.s. Společně s internetovou platformou společnost Leading Farmers CZ již od svého založení dodávala technologie přesného zemědělství (precision farming) jako jedna z prvních firem na českém a slovenském trhu. Naše společnost uvedla na trh v Česku a na Slovensku kromě jiných technologie Yara N-Sensor pro variabilní dávkování dusíku dle optických vlastností porostů, systémy pro GPS navádění traktorů a samochodných strojů (pro manuální řízení i autopiloty) či automatické vypínání sekcí postřikovačů, rozmetadel a secích strojů. Vizí společnosti Leading Farmers CZ je prodávat a podporovat pokročilé inovativní technologie pro polní operace, které umožňují minimalizovat negativní vliv rostlinné produkce na životní prostředí při zachování její konkurenceschopnosti v podmínkách střední Evropy.
Martin Ott se narodil a vyrůstal v Curychu jako sedmé dítě v rodině lékařů. Po škole Rudolfa Steinera a maturitě se vyučil učitelem na základní škole a čtyři roky působil jako třídní učitel na škole Rudolfa Steinera. Po prvním velkém životním zvratu založil v roce 1981 se svou druhou ženou Annignou Grobovou sociálně-terapeutickou farmu v Curyšském pohoří. Tam se vyučil zemědělskému řemeslu a složil zkoušku na mistra.
Od roku 1998 se Martin Ott podílel na koncepci a rozvoji obsáhlého sociálně-ekologického projektu v Rheinau, na jednom z největších a nejrozmanitějších zemědělských podniků ve Švýcarsku, kde v rámci společenství nájemců převzal spoluodpovědnost za rozsáhlý zemědělský provoz a později i za další vzniklé podniky, jako jsou mimo jiné Sativa Rheinau AG, Fintan Fünf a Hans und Wurst Naturmetzg GmbH.
Martin Ott je od roku 1992 členem správní rady a výkonné rady Výzkumného ústavu ekologického zemědělství (FIBL) ve Fricku a od roku 2007 je předsedou správní rady. Pod jeho vedením se FIBL vyvinul v přední světový výzkumný ústav ekologického zemědělství. Současně převzal vedení vzdělávacího programu pro biodynamické zemědělce ve Švýcarsku a společně s partnery z řad zemědělců a státu jej rozvinul do nové biodynamické zemědělské školy v Rheinau. Martin Ott také dlouhá léta působil jako jednatel sdružení Gen Au Rheinau, které se politicky i odborně angažuje v podpoře ekologického pěstování rostlin. V roce 2015 Martin Ott převzal spolu se studenty biodynamického vzdělávacího projektu do dlouhodobého pronájmu klášterní statek Schönthal v Langenbrucku. Od roku 2022 Martin Ott postupně úspěšně předal všechny své projekty do vhodných rukou, a to převážně mladým lidem, které sám vyučil.
Jako farma jsme součástí komunity žijící na zámku Tempelhof. Celoročně zásobujeme zeleninou, polními plodinami a dalšími produkty celkem přibližně 300 lidí.
Hospodaříme na 35 hektarech v okolí obce. Provozujeme zelinářství formou market gardening a pěstujeme polní zeleninu – v obou případech využíváme mulč a s tím spojenou speciální mulčovací techniku. Plánujeme a vysazujeme agrolesnické projekty a mnoho dalšího.
Mar van der List přijela do ekologické komunity Svanholm v Dánsku před více než 20 lety jako dobrovolník. Nakonec se jí ve Svanholmu tak zalíbilo, že se rozhodla vyměnit rodné Holandsko a v komunitě se trvale usadit. Přes ekologické sadaření se dostala k ekologickému zelinářství. V současné době pěstuje zeleninu s dalšími pracovníky, studenty zemědělství a dobrovolníky na ploše 7 hektarů.
V 80. letech se komunita Svanholm podílela na vytvoření národního sdružení pro ekologické zemědělství a vytvořila partnerství se skupinou supermarketů: zemědělská produkce ze Svanholm komunity a dalších farem byla prodávána v mnoha supermarketech, což umožnilo propagovat ekologické zemědělství po celém Dánsku a podporovat jeho růst. I díky tomuto impulsu tak Dánsko v současnosti zaujímá prvenství v ekologickém zemědělství, s přibližně 7 % z celkového počtu farem certifikovaných jako ekologické. Nyní Svanholm dodává zeleninu do obchodů, na trhy a do restaurací v Kodani a okolí (např. známá Michelinská restaurace Noma). Zelenina se také používá ke konzumaci v komunitě: Svanholm zaměstnává tým kuchařů, kteří během týdne připravují jídlo pro celou komunitu. Celkově až 80 % surovin používaných ve společné kuchyni si vyrábí přímo komunita.
Martin von Mackensen je biodynamický zemědělec a pedagog. Žije a působí na vlajkové lodi biodynamického zemědělství, statku Dottenfelderhof u Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 1991 zde vede Zemědělskou školu biodynamického zemědělství a podporuje tak mladé farmáře na jejich cestě, neboť, jak říká: „Existuje dostatek farem a příležitostí, co ale skutečně potřebujeme, jsou schopní a motivovaní lidé.“ Martin dlouhodobě působí jako biodynamický poradce nejen v německých, ale také v italských, francouzských či švýcarských podnicích.
Petr Weidenthaler se zajímal o přírodu už od dětství pod vlivem rodiny a skautingu. Na studiích Mendelovy Zemědělské Univerzity si uvědomil neudržitelnost konvenčního zemědělství a hned po roce 1989 se s kolegy pustil do ekologického zemědělství. Vlastní zahradnictví provozuje od roku 1994, tj 30 let. Jeho hospodářství Biozelenina Velehrad se nachází v krásné přírodě Chřibských kopců, kde pěstuje široký sortiment biozeleniny. Produkuje ji na 2 ha orné půdy, 19 ha využívá jako pastvinu pro koně a na 2 ha se nacházejí extenzivní ovocné sady, jejichž plochu nadále rozšiřuje. Vše se sklízí a dodává čerstvé, odběratelé mají možnost nákupu přímo v zahradnictví, na tržišti ve Zlíně, přes e-shop nebo v několika spřátelených obchodech. Nepoužívá pro svou produkci žádné plasty, ale pouze recyklovatelné papírové obaly. Pro rozvoz produktů používá elektromobil nabíjený z fotovoltaické elektrárny, která v sezoně pohání i čerpadla na závlahu zeleniny. Jeho krédo je: “Vypěstovat je polovina úspěchu, druhá polovina je prodat!”
Georg Meissner se mnoho let věnuje výzkumu a výuce v oblasti biodynamického vinohradnictví. S rodinou žije v Jižním Tyrolsku, kde byl několik let vedoucím vinařství Alois Ladeger. Intenzivní seminární činnost a zájem o ekologické a biodynamické vinohradnictví ho zavedly do nejrůznějších koutů světa. Na Univerzitě Geisenheim působí jako externí vědecký pracovník pro biodynamické vinohradnictví. Je spoluzakladatelem mezinárodně působící Svobodné mezinárodní putovní školy biodynamické agrikultury, v Zemědělské sekci při Goetheanu vede mezinárodní vinařskou skupinu.
Alena se Šárkou se potkaly na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Do jejich cesty se propletlo v roce 2015 komunitou podporované zemědělství, staly se spoluzakladatelkami a koordinátorkami KPZ Pospolí (původně KPZ CooLAND) a později v AMPI i spolutvůrkyněmi národní sítě místních potravinových iniciativ KPZkoALICE. Víte, že komunitou podporované zemědělství se rozvíjí v České republice už 15 let? Alena se Šárkou připomenou důležité milníky i současný stav a KPZ nejen jako cestu odbytu pro rodinná hospodářství, ale i rozvoj solidarity, lokálnosti, udržitelnosti a spolupráce s důvěrou.
Michal Bajgart se věnuje se tématům spojeným s regionálním rozvojem, regenerací a interpretací krajiny a přírodním zahradničením. Z aktivit lze zmínit komunitní projekty Jedlý park Sedláčkova v Brně, obnovu klášterní zahrady v Marmoutier, zakládání vodních ploch v komunitních parcích v Brně a Alsasku. V souvislosti s ekologickým zemědělstvím spolupracoval na odbytu lokálních ekozemědělců jako koordinátor brněnské KPZ. V rámci Hnutí DUHA se věnuje koordinaci v aktivitách Živého regionu, který je zaměřen na podporu biodiverzity v krajině, rozvoje ekozemědělství a krátkých odbytových řetězců. Zabývá se také regionalizací a potravinovou bezpečností, které jsou spjaty s konceptem Bio regionů. Vyhledává a zapojuje se do aktivit spojených se zážitkovou turistikou, lokálními potravinami a vzděláváním. V minulosti se zapojil do landartové tvorby v krajině a facilituje workshopy na témata spojené s lokálním odbytem, ideálně se zapojením zážitkové pedagogiky spojenou s prožitky.
Jsme Tereza a Jakub Peškovi. V roce 2022 jsme založili rodinné hospodářství v jižních Čechách. Prodáváme ekologicky vypěstovanou zeleninu a květiny z naší zahrady. Hospodaříme na malé ploše. Naše pozemky mají 7500 m2, z čehož 1000 m2 tvoří plocha záhonů, kde pěstujeme přes 40 druhů zeleniny a 40 druhů květin. Inspirují nás zahraniční hnutí micro-scale farem, které zásobují potravinami lokální komunity a vrací se k zemědělství se zapojením lidské práce bez těžké mechanizace.
Benjamín Žiak se k zemědělství dostal až s nástupem do Farmářské školy v roce 2021. Je součástí kolektivu Farmy Jednorožec v Roblíně, která se nachází na pomezí města a venkova u hranic Českého krasu, a která má za sebou první sezónu pod novým vedením. Farma má celkovou rozlohu cca 40 ha obsahující pole, louky, pastviny pro ovce a koně, ovocný a ořechový sad a ornou půdu pro pěstování zeleniny. Benjamin se na farmě věnuje zeleninové produkci v tržní zahradě a distribuci formou KPZ.
Farma Mezi Poli se nachází na okraji Olomouce a hospodaří celkem na 7 ha, z čehož je 1 ha “market garden”, 1 ha polní zeleniny a 5 ha luk a pastvin. Kromě pěstování více než 50 druhů zeleniny a bylin se věnujeme chovu nosnic, masné drůbeže, prasat, ovcí a masného skotu. Odbyt produkce realizujeme na farmářských trzích, prodejem ze dvora nebo ve formě KPZ. Nejen díky šíři našeho zaměření a poloze bují na farmě také kulturní a sociální život. Pravidelně pořádáme promítání, přednášky, workshopy nebo farmářské slavnosti. Již čtvrtým rokem budujeme ráj biodiverzity, kde jsou doma jak zásady ekologického zemědělství a low-till, tak lidé se speciálními potřebami.
Marek Pohořal se dostal k ekologickému farmaření během svých cest v zahraničí, mnoho let se zabýval ekologickým zelinařením v Dánsku a vinařením ve Švýcarsku. Po návratu do Čech se rozhodl zúročit své zkušenosti ze zahraničí a spolu se svojí manželkou založil Dobro-družný statek. Na svém půlhektarovém pozemku se věnují mikrofarmaření, agroturistice a chovu zvířat pro vlastní potřebu, to vše s důrazem na udržitelnost a soběstačnost. Vypěstovanou zeleninu prodávají formou zeleninových bedýnek svým členům KPZ.
Na jaře 2014 jsme koupili starý dům a pozemky a začali s prvními záhony v zahradě. Od začátku byla naší jasnou vizí produkce zeleniny bez syntetických postřiků a hnojiv a bez zatížení dotacemi a půjčkami. Postupně jsme získali k dispozici 0,5 ha pole na zeleninu a 2 ha orné půdy na agrolesnictví. Aktuálně máme na orné půdě 120 stromů, keře a trvalky, v mezipásech pěstujeme zeleninu, chováme prasata a drůbež. Od roku 2021 již nepoužíváme žádné, tedy ani biologické postřiky, pluh ani rotavátor, ale využíváme funkci meziplodin a efektivních mikroorganismů. Pěstujeme formou KPZ a zakládáme si na důvěře a spolupráci. V roce 2022 jsme se stali i ukázkovým permakulturním projektem. Vždy pro nás bude důležitější kvalita nad kvantitou, a to, co a jak děláme, budeme dělat srdcem a ne dle nastavených dotačních titulů.
Hanka Součková založila svojí farmu v Semicích ve dvaceti letech. Celé to začalo na ploše necelého hektaru, v ekologickém duchu. Dnes již zaměstnává oba své rodiče a kamarádku Terku, kdy v souladu s přírodou obhospodařují hektarů 15. Pěstují, balí a distribuují více než 55 druhů zeleniny, bylinek a jedlých květů. Mezi tím Hanka získala inženýrský titul v oboru Ekologické zemědělství na ČZU. Prostřednictvím sociálních sítí ale i v přímém kontaktu se zákazníky dělá osvětu v dostupnosti, lokálnosti a ekologickém způsobu hospodaření.
Jsme rodinná farma zaměřená na pěstování biozeleniny se sídlem u Nového Bydžova. Hospodaříme přibližně na 7 ha, z toho máme 3 ha orné půdy, kde pěstujeme zeleninu a brambory, cca 4 ha jsou louky a pastviny pro 5 koní a 5 poníků. Ornou půdu máme rozdělenou na plochu 1,5 ha intenzivnější péče, kterou střídáme po 3 letech s pastvou pro koně, a 1,5 ha extenzivnější, kde máme brambory, dýně, cibuli a česnek. Odbyt zeleniny máme zajištěný prostřednictvím KPZ systému a farmářských trhů. Letos se snažíme přejít na bezorebný systém, zatím alespoň u plochy 1,5 ha s intenzivnější péčí. Jsme součástí Farmářské školy.
Zpět na stránku Symposium živého zemědělství.